z Korfu do Prahy pres Skotsko

Cesta z Korfu do Prahy neni v zimě fakt nijak jednoduchá. Když jsem se rozhodla letět do Prahy, zjistila jsem, že nejlevnější cesta vede přes Londýn. Všimla jsem si, že kdybych tak fakt letěla, budu mít pár hodin v Londýně a tak mě napadlo napsat Williamovi, jestli by neměl čas se se mnou potkat. On reagoval okamžitě, což u něj neni nijak obyvklý a psal, ať si zkusim udělat v Británii víkend, že poletíme do Skotska do toho jeho úžasnýho sídla. Celý příspěvek →

a jiný dárky

Jedna věc, která mě fakt moc neba, jsou Vánoce. Teda, abych to upřesnila, docela mě baví vánoční výzdoba, koledy (pokud jich neni moc a nejsou to nejaký rapovaný verze tradičních koled a pokud se nehrajou ve všech supermarketech z radia), baví mě zminí Praha, sníh, a světla na ulicích. Co mě vytáčí jsou narvaný dopravní prostředky nasranejma lidma, který se strkaj a dadávaj, choděj s plnejma taškama nesmyslů a v zájmu domácí rodinny pohody šířej nepohodu všude kolem sebe. Děs a běs. Celý příspěvek →

doma je doma

Tak jsem si udělala osm dnů ve Švýcarsku. Mělo to bejt původně sedm a pak dva dny u ségry v Německu, jenže ta zapomněla, že přijedu a měla naplánovanýho něco jinýho. Celý příspěvek →

—

Teda ta Praha, to je fakt nářez. Nádhernej podzim vyzývá k pivním seancím všude a vždycky. Nedávno jsem vyrazila s pár kámošema na lodičky na Vltavu, kde jsme si udělali luxusní piknik. Připadala jsem si jako turistka nebo spíš jako Alenka v říši divů. Paráda. Pak procházka kolem řeky, všude nějaký hospody, lidi, prostě neskutečný. To je to, po čem se mi v cizině stejská. Tahle pražská pohoda. Celý příspěvek →

se objevil William

Takový milý překvápko. Před pár dny mi William poslal SMS, jestli jsem prej tady. No, kde bych měla jinak bejt.. Tak prej že mě zve v sobotu na oběd, jestli mám čas. Celý příspěvek →

daj se lidi vodhadnout?

Včera mi volal jeden týpek, takovej starší pán, hulí jak fabrika jednu vod druhý. Je to nějakej bejvalej sportovní šampion, má s sebou manželku doktorku tak vo patnáct let mladší, jsou docela sympoši. No a von teda volal, že manželka má narozky, jestli by jí hotel nemohl k večeři přinýst dort. Celý příspěvek →

a Husáčci

Včera mi volala jedna moje kámoška, která provází Belgičany po Praze a říkala, že v oficiální brožuře o Praze je napsáno, že na svátek upálení Jana Husa Češi dodržujou takovou tradici, že choděj na kopce, rozdělávaj tam oheň a pečou si špakáčky. S Mišou jsme se strašně smály, jak si vo nás Belgičani musej myslet, jak jsme morbidní a ode dneška říkáme naší nový tradici pečení Husáčků. Měly by se vlastně vyrábět ve tvaru Jana Husa na hranici a pak je vopejkat, to by bylo doslova maso… Celý příspěvek →

přitahuju úchyláky

Jednu dobu jsem si myslela, že jak jsem dospěla, že to pominulo, ale teď, jak zase stárnu, zjišťuju, že je asi přitahuju dál. Jen už ne ty pedofilní… Celý příspěvek →

…

To jsem si takhle včera vyrazila s dětma k bazénu v nedaleký marině, neboli přístavu, kde kotvej jachty, ať už milionářský či vobyč. To je celkem fuk, je tam pěknej bazén a prima bar, kterej neni předraženej. Celý příspěvek →

mezi klukama a holkama?

Tohle je otázka, kterou se zabejvám už nejmíň vod svý puberty. Já měla totiž vod mládí vždycky hodně kamarádů kluků. A věřila jsem, že to kamarádství prostě jde. Jenže pravda je, že pak se jeden z nás, většinou nešťastně, zamiloval a to byl dost průšvih. Některý vztahy to přežily bez úhony, jiný ne. Celý příspěvek →