Vodjíždím

Na jak dlouho asi?

Naši se maj ve středu vracet z Ukrajiny a já jak jsem tu teď těch pár dní byla sama, všechno na mě začalo strašně dolejhat a já se rozhodla, že odjedu do tý Anglie. Dřív, než se vrátěj. Aby ze mě už nemuseli mít nervy a měli konečně klid, protože já jim fakt akorát přidělávám vrásky. Celý příspěvek

Vyhozená z domova

A celá naměko

Těch pár dní s mejma švýcarskejma kámošema mě úplně vodrovnalo. I když normálně nemám problémy chodit spát za svítání a dát si pár piv a pár vodek, tohle bylo moc i na mě. Ruedi za mě furt všecko platil, což mi bylo strašně trapný, ale moc jsem se nemohla bránit, protože už zase nemám ani floka. Celý příspěvek

Velká láska je tady

a k tomu i rodinná krize

V úterý vodpoledne se mě máma zeptala, kdy jdu zas do práce. Vyklopila sem jí celou pravdu, protože prostě neumim moc kecat. První na mě úplně vykuleně koukala a neměla slov, potom se docela vytočila a že to teda moje máma docela umí, i když se to stává málokdy a pak se rozbrečela a řekla, že už to se mnou prostě není k vydržení, že u ničeho nevydržim a jak je možný, že maj s tátou dvě dcery, který jsou tak totálně odlišný. Celý příspěvek

Zase nová práce

A vopruz už vodzačátku

Tak mám konečně práci. Už jsem tu asi psala, že jsem se přihlásila do nějaký společnosti na ruzyňským letišti na pozici pozemní letušky. Minulej tejden jsem byla na pohovoru s nějakým Angličanem, to je šéf tý firmy, hlavně chtěl, abych uměla anglicky, to byl docela spokojenej a pak se mě ptal spíš na různý věci vo mě a pak řekl, že mi do pátku zavolaj. Celý příspěvek