a taky v baru…

Fakt pardón, že jsem to minule nestihla dopsat. Tak budu pokračovat. Takže když se mě dr. Takis zeptal, jestli půjdu na večeři, v duchu jsem si prolítla svoji lednici, kde jsem měla jedno žluklý máslo, půlku flašky bílýho vína, shnilý rajče a v mrazáku zamrzlou flašku becherovky tak, že nejde vyndat, nadšeně jsem souhlasila. Ono jedno teplý jídlo za čas, když teda nepočítám ty blafy v hotelech, kam můžu chodit, se docela hodí. Celý příspěvek →