Sama

mezi tisícema

Rozlučka s Monikou byla celkem velkolepá. Slíbila jsem jí udělat party na svý úžasný terase a každýmu jsme řekly, ať udělá něco k jídlu a přinese něco k pití, takže u nás bylo docela veselo. Sešla se u nás docela dobrá skvadra nejrůznějších národností-dva Slovinci, co tu dělaj delegáty-Milan a Dušan /Milan je strašně pěknej a sympatickej kluk/, Tunisan Ahmed, Holanďan Jeroen, Srb Saša, Češky  Petra a Zdena, Maďar Laszlo a pár dalších, který jsem ani neznala a který si Monika ke mě pozvala. Celý příspěvek

Znovu vo Monice

a vo jejím smutným konci

Monika je strašně učenlivá, takže se mi fakt podařilo do ní nabušit nějaký francouzský fráze a ještě k tomu ji naučit aspoň trochu řídit. Sice jezdí maximálně na dvojku a strašně pomalu a parkovat neumí, ale aspoň to dělá lepší dojem, než když neuměla nastartovat. Celý příspěvek