ze všech koutů

Naši můj ponarozeninovej noční příchod nějak moc neřešili, i když jsem viděla, že máma má zase docela kruhy pod vočima, jak nespala, dokud mě neslyšela přijít. Říkala jsem si, že jsem kráva sobecká, že jim tohle furt dělám a zařekla se, že musím co nejdřív najít nějaký řešení, jak je netrápit. Celý příspěvek →

Takhle se mě furt ptaj všichni…

A já prostě nevim. Tenhle tejden jsem oslavila svoje devatenáctý narozky a cejtim se na jednu stranu pokročilejší a dospělejší než loni, ale zase vo hodně bezradnější. Loni jsem aspoň měla před maturitou, teplý místečko u našich doma, jídlo u mámy v ledničce a denní program. Celý příspěvek →

…trochu Sonjina kýče…

Nechci bejt zas tak sentimentální, ale na to, jak jsem se svýho příjezdu do Prahy trochu děsila, bylo všecko tak super, že se sem tam musim štípnout, abych věřila, že je to pravda. Celý příspěvek →

…prosíme vystupte…

V pátek, když se William vrátil z práce, mi řekl, ať si sbalim věci na celej víkend a že někam jedem. Ani jsem se nestačila zeptat kam přesně a už jsme uháněli někam směrem na jih Anglie. Za tmy jsme dorazili do nějaký usedlosti kousek od městečka Portsmouth. Celý příspěvek →

a k tomu pár historek

V pondělí jsem si chtěla koupit letenku na tenhle tejden domů, jenže mě předběhl William, kterej mi ji koupil až na podnělí příštího tejdne a řekl, že naschvál něco vodřekl o víkendu, abychom mohli ještě něco podniknout. To mě teda docela zaskočil, musim říct, že příjemně, i když vlastně nevim, co vod toho všeho mám vočekávat. Celý příspěvek →

V lehkým alkoholovým opojení

Po Williamově odjezdu jsem našla na kuchyňským stole lísteček, ať si užiju rozlučku a k tomu přiloženejch sto Liber, ať to prej můžu pořádně roztočit. Úplně mi ukápla slza, jak jsem z toho byla dojatá, nechápu, jak může bejt tenhle člověk tak strašně pozornej, nehledě na to, že mi ty peníze fakt bodly, protože jsem mohla udělat super pořádnej nákup. Celý příspěvek →

..a další kecy

Tak v pondělí konečně vodjela Táňa. Na jednu stranu mi to bylo docela líto, protože jsme si spolu užily spoustu srandy a já ji trochu protáhla po Londýně a jí se to děsně líbilo, na druhou stranu jsem ale ráda, protože ten zbylej čas, co tu ještě budu, si chci užít taky trošku pro sebe a rozloučit se se známejma a tak. Celý příspěvek →

..a zase „domů“

A tak jsme ve středu vyrazili na cestu. Jenže William měl v rukávu ještě jedno Eso. Po cestě jsme se totiž zastavili na zámku Cawdor, jehož majitelkou je Lady Angelica Cawdor, což je původem Češka, neuvěřitelně vitální a skvěle vypadající asi sedmdesátiletá Lady, která vo Česku sice moc šajnu nemá, ale byla hrozně ráda, že nás vidí, teda hlavně Williama, se kterým se zná aspoň sto let. Celý příspěvek →

Všechno krásný jednou skončí…

Táňa, moje ségra, se fakt šíleně rychle aklimatizovala v nový společnosti a všichni ji strašně žrali, včetně Williama, ale i když jsem na ni trošku žárlila, docela jí to nakonec přeju, vona furt jen doma šprtá a tý srandy si moc neužije. Nejvíc se kolem ní motal ten pianista Olivier, kterej jí furt hrál nějaký rozněžnělý melodie a jí to evidentně strašně bralo, že jsem až dostala dojem, že se vážně zabouchla. Celý příspěvek →