a jsem z toho úplně perplex

V pondělí se vrátil Martin z Kosova, protože se měl do konce tohohle měsíce přestěhovat do Budapešti. Jenže to právě nikdo nepočítal s takovýmhle vývojem událostí, takže musel narychlo odjet a teď se zase narychlo vrátit. Celý příspěvek →

O setkání s Jimmym

V pátek jsem měla v pět odpoledne sraz s Jimmym. Požádal mě, jestli bych přišla do kavárny Slavia naproti Národnímu Divadlu, je to takový jeho místo, kam chodil ještě za komunistů z Britský rady na kafe a potkával se tam s různejma umělcema. Celý příspěvek →

a vo tom, jak je nám vlastně dobře

Celý dny jsem teď ležela v těch estébáckejch spisech. Místama se mi votevíral nůž v kapse, místama jsem se zase docela nasmála /třeba když prostovlasý agent v tesilkách čekal na „objekta" 6 hodin v restauraci před záchodama, zatímco Jimmy zdrhnul okýnkem a vodjel dávno do jinýho podniku/, někdy se málem rozbrečela a někdy mi bylo hodně, hodně smutno. Celý příspěvek →

a taky vo mým novým detektivním vedlejšáku

Martin mi opět volá třeba pětkrát denně, ale já na něj momentálně kašlu, nejen, že jsem ještě furt trochu naštvaná, ale hlavně nemám čas teď myslet na kraviny. Přijel totiž můj úžasnej švýcarskej kamarád Peter. V pátek dopoledne dorazil rovnou z nádraží k nám do práce. Musela jsem se strašně smát, protože přijel v takový šíleně vošoupaný bundě a v ruce nesl malej papundeklóvej hnědej kufřík a to bylo všechno, co s sebou měl. Vypadal se svejma přerostlejma vlasama jako nějakej houmlesák, ale přitom je to jeden z nejskvělejších lidí, který znám. Celý příspěvek →

a zbytečný politický kecy

No, tak jsem to Betlémský náměstí probírala v práci s panem Mikešem, kterej zná snad všechny restauracční zařízení v Praze a ten mi rovnou řekl, že jsem úplně zešílela, že jestli chci za ten večer vydat celou vejplatu, tak ať zajdem do Zátiší, ale to mi prej nebudou stačit ani dva platy najednou a proč jsme se prej domluvili na tak blbým místě. Celý příspěvek →

a dalších historek

Fakt jsem vo tom přemejšlela, co jste mi napsali do minulejch komentářů. Snažila se zpytovat svědomí a sebemrskat, že jsem mrcha vypočítavá a vyžírka, ale nic to nepomohlo. Necejtim se tak a proto nejsem. A na Martina jsem docela naštvaná furt, že i když mi tvrdil, jak to vůbec neni žádnej problem, že nemám na tu cestu a na pobyt tam peníze, nakonec mě docela ponížil svým chováním. Fakt mě to docela vzalo. Celý příspěvek →

se nějak moc nevyvedl…

Ve čtvrtek mě teda Martin fakt vyzvedl, jak slíbil. Docela mě zarazilo, že když jsem nasedala do auta, snažil se mi dát pusu, což mě trochu vytočilo, tak jsem rychle nasedla, prohrábla mu cédéčka, našla tam jedno moc pěkný-starýho Davida Bowieho-Gospel according to David Bowie, naprostá pecka, která se nikde vůbec nesežene, já ji náhodou mám, protože jsem ji koupila v Londýně na blešim trhu. Celý příspěvek →

a chystaný cestě.

S Martinem jsem teda nakonec do kina šla. Pak jsme šli ještě na jídlo a na drink a musim říct, že byl zase dost zábavnej a milej a ani mi tak už nevadily ty příšerný pohory. Vyprávěla jsem mu vo tom, jak si píšu blog a von, i když sám je pisálek, mi řekl, že tohle vykecávání na internetu nikdy nechápal a ptal se mě, jestli jako taky hodlám psát vo něm, tak jsem to nakonec nějak zamluvila a jsem ráda, že neumí česky a nemůže si tu vo sobě nic přečíst. Stejně bych mu ale ani neřekla, kde to najde. Celý příspěvek →

a trocha melancholie..

Tak to vypadá, že asi teda fakt chodim do práce… To jsem nečekala, že mě to bude bavit a že budu fakt každý ráno poctivě vstávat. Ale Petronella je tak úžasná a dělá všchno s takovým nadšením, že nemám to srdce jí nic vodříct, i když prohrabávat se v tričkách asi nebyl zrovna můj životní sen. Celý příspěvek →

u Petronelly

Jak jsem psala, Petronella mě pozvala zase na jeden ze svejch epesních mejdanů. Do toho jejího podkrovního bytu na Nábřeží se vejde snad dvacet lidí. Byl tam její vo 7 let mladší přítel, kterej vlastní půlku Karlína, jeho ségra, která má zase v Praze nějaký docela velký hračkářství a jejíž manžel s polským jménem, kterej pochází vodněkud z Argentiny, ale má švýcarksej pas, je snad jedním z nejbohatších lidí v Praze a pak další vyšňořený paničky a pár buzků, se kterejma se Petronella dost kamarádí. Ale musim říct, že jsou docela v klidu, i když můj šálek čaje tyhle rozmazlený týpci zrovna nejsou. Celý příspěvek →