Život je na hovno

anebo taky neni

Ve vztazích máme jednoduše bordel. Při prvních rozptorech si říkáme, jak toho druhýho milujeme, a upouštíme vod svejch zásad. Jenže kde je ta hranice, láska a tolerance, versus nenávist a nasranost?? Jestli znova a znova vodpouštíš, nejsi za blbce? Nedělá si z tebe ten druhej jen srandu a nezneužívá tě?? Celý příspěvek

Malá úvaha

vo kamarádství

Nějak si furt nechci připustit, že některý starý kamarádství asi musej skončit proto, aby se uvolnilo místo pro nový. Já se těch starejch držím úplně zbytečně jako klíště. A pak mě strašně mrzí, když najednou zjistím, že se držím něčeho, co už dávno neexistuje. Celý příspěvek

Rozloučení s Londýnem

a Silvestr ve Skotsku

Myslím, že se Williamovi strašně líbilo, že jsem necukla a fakt utíkala.A když jsme se loučili, řekl mi, ať přijedu i se ségrou a jejím manželem na Silvestra do Skotska. Prej nám všem zaplatí cestu busem. Tenkrát byly letenky ještě pekelně drahý. Já jsem jen doufala, že jsem tomu správně rozuměla a nadšeně děkovala a slíbila, že dorazíme. Celý příspěvek

Vzpomínky na mládí VI.

Poslední tejden v Londýně a ještě jednou William

Čas u Jamesonů uběhl jako voda, nejčastěji jsem byla někde s Louise a jejíma kámošema a pokusem a omylem se učila anglicky. O to horší to bylo u další rodiny, protože tam bydlela jen starší paní s malým synkem, kterej byl děsivě rozmazlenej a ona fakt nudná. Celý příspěvek

Vzpomínky na mládí IV.

Po památkách

Ráno jsem se vzbudila kolem osmý a William byl samozřejmě už pryč. V lednici nic moc neměl, jen mlíko, takže jsem si s největším sebezapřením dala cornflakesy. Na kuchyňským stole byl lísteček, že ho moc těšilo, že jsem se zastavila a ať mu určitě zavolám ještě další týden, že něco podnikneme. Celý příspěvek