a moje další plány

Tak s Andym se pořád vídáme dost často, i když pořád nějak nevim, co si o něm mám myslet. Je strašně vtipnej, milej, hezkej, nádherně zpívá, je romantickej, pozornej…., ale… já prostě nevim, nějak mi nějakej můj vnitřní pocit říká, že to asi ON nebude, ale zatím si užívám ty romantický schůzky a prostě si ho moc nepřipouštim k tělu. Celý příspěvek →

a co bude dál?

Vo zkouškách se moc rozepisovat nechci, je to nudný téma, vo kterým na internetu píše každej. Stručně a krátce, po tom, co jsem byla /s odstupem času přiznávám, že asi fakt jo/ arogantní spratek a profesorům jsem vykládala nějaký kidy vo tom,že noviny Právo jsou pro mě prostě navždycky Rudý Právo a když se mě ptali, co jsem napsala, vytáhla jsem básničky ze základky napsaný rukou do deníčku a pak pár vytisknutejch story ze svýho blogu, koukli se na mě úplně vyděšeně a ptali se, co budu dělat, kdyby mě nevzali. Celý příspěvek →

a vim proč

Snažim se učit, ale nějak to neumim. Vůbec si ani nedovedu představit, co by to byl za průšvih, kdyby mě na tu vejšku nakonec vzali a já se pak musela furt šrotit. Ale už v pondělí to budu mít za sebou a ať už to dopadne jak chce, budu se moct zase volně nadechnout, což mi teď zrovna moc nejde. Celý příspěvek →

…akademik ze mě asi nebude

Vlastně ani nevim, jestli se vo tom mám nějak rozepisovat. Francoužština byla docela fiasko, takže jsem neprošla ani k ústním, vůbec nechápu, proč jsem ztrácela čas a prachy tim, že jsem se tam vůbec přihlásila. No, moje blbost. Celý příspěvek →

a cesta domů

V poledne mi konečně zavolali z cestovky, že se mám do hodiny dostavit na pohovor. Tak jsem šla, trošku s těžkým , co jim tak o mě Imed mohla všecko říct, nebo jestli si na mě nestěžovali nějaký turisti. Celý příspěvek →