Všechno krásný jednou skončí…

Táňa, moje ségra, se fakt šíleně rychle aklimatizovala v nový společnosti a všichni ji strašně žrali, včetně Williama, ale i když jsem na ni trošku žárlila, docela jí to nakonec přeju, vona furt jen doma šprtá a tý srandy si moc neužije. Nejvíc se kolem ní motal ten pianista Olivier, kterej jí furt hrál nějaký rozněžnělý melodie a jí to evidentně strašně bralo, že jsem až dostala dojem, že se vážně zabouchla. Celý příspěvek →