Já a ségra

Jsou volný dny a my jsme se ségrou zase jednou vyfasovaly Tomíka, synáčka jedněch našich známejch, a nenapadlo nás nic lepšího než vyrazit do ZOO. Tomík si přál vidět snad tisíc zvířat, takže jsme se obávaly nejhoršího, ale naštěstí se docela brzo unavil a začal škemrat vo zmrzlinu. To se nám líbilo, mohly jsme zasednout ke stánku s vobčerstvením a dát si pivo. Táňa normálně pivo moc nepije, ale když jdeme spolu, tak si dává se mnou, bylo to sice do takovýho toho přiblblýho plastovýho kelímku, ale chutnalo celkem dobře.

Celý příspěvek →

co mi chybí?

Je neděle ráno. Venku hnusně, ale já tyhle nedělní rána úplně miluju. Můj táta Sergej nám totiž tejden co tejden v tenhle den dělá úpně skvělou snídani. Máma si ráda ráno pospí, ale táta, ten je už roky zvyklej na brzký vstávání. Před víc jak dvaceti lety měl ještě docela slušněj život prefesora na Ukrajině, ale pak museli s mámou prostě co nejrychleji pryč. No a tady od tý doby táta dělá dělníka. Vždycky nám se ségrou říkal, že se nemáme štítit jakýkoliv práce.

Celý příspěvek →

Rande s Bobíkem

Pořád jsem nevěděla, jestli mám jít, byla jsem zvědavá, jakej ten Bobík vlastně je a co bude říkat, ale taky mi současně strašilo v hlavě – bacha na něj, je to divný, přece se nemůže lísat s jednou a dávat si rande s druhou, to by si za pár dní taky mohl nabalit třetí, ne? Jenomže ta jeho tyrkys je tak příšerná, že se mu vlastně nedivím, já bejt von utekla bych jí už dávno, kdoví, jak to spolu mají?

Celý příspěvek →