co mi chybí?
Je neděle ráno. Venku hnusně, ale já tyhle nedělní rána úplně miluju. Můj táta Sergej nám totiž tejden co tejden v tenhle den dělá úpně skvělou snídani. Máma si ráda ráno pospí, ale táta, ten je už roky zvyklej na brzký vstávání. Před víc jak dvaceti lety měl ještě docela slušněj život prefesora na Ukrajině, ale pak museli s mámou prostě co nejrychleji pryč. No a tady od tý doby táta dělá dělníka. Vždycky nám se ségrou říkal, že se nemáme štítit jakýkoliv práce.