A  vo barech na Žižkově

Tak, po tý strašný historce s tou spartou, se mi Jeremy vůbec nevozejval. Já byla docela naštvaná a vlastně už ho stejně ani moc vidět nechtěla.

Válela jsem se furt v posteli a jen jedla a kouřila na balkoně, až to mýho tátu začalo pořádně štvát a řekl mi, že od začátku novýho tejdne, pokud chci u nich bydlet, začnu přispívat na živobytí a nájem, protože už mám po maturitě, studovat nechci, a abych se jen tak válela po zbytek života doma, se mu nelíbí a tudíž tohle pro mě bude motivace začít si sama vydělávat. Celý příspěvek →

ach jo

Tak včera opoledne Jeremy zavolal. Zrovna jsem se bavila s Táňou a najednou telefon na pevný lince a já k němu letěla jak blázen, Táňa jen vyvalila voči, protože to se snad ještě nikdy nestalo, já když čekám hovor, tak jedině na mobil. Takže dávala pozor, co bude, a když jsem spustila anglicky, byla z toho mírně perplex, protože anglicky mě slyšela v životě tak akorát učit se slovíčka. Celý příspěvek →

a další zmatený story

Tak jsme v pátek zakončili naší šílenou jízdu u Mlsouna. Došli i poslední maturanti, všichni to udělali, až na Moniku, to je ta, kterou zajímaj akorát chlapi a diskotéky a co na všecko kašlě, ale tomu se zas až tak nikdo nedivil. Říkala, že už to ani na podzim nebude vopakovat, že stejně chce dělat go go tanečnici a na to prej žádnej diplom nepotřebuje. Celý příspěvek →

Tak na zdraví!

Tak mi začaly prázdniny! Nádherně dlouhý, vůbec nevím, co budu dělat, ale to je jedno, hlavně že je konec školy! Ten pocit, že už tam nebudu chodit, je na všem úplně nejlepší. Ráno spím skoro do voběda, a pak jdu hned k Mlsounovi, tam jsme nasáčkovaný a každej, kdo vodmaturuje, tak tam dorazí, celej vysmátej. Hned to zapíjíme, takže existence trochu náročnější na játra a taky na peníze, jak se ukázalo v tý trapný historce se Slávkem. Celý příspěvek →

den D se blíží

Ufff, nemám co psát, už dva dny žádný zážitky, pořád jenom koukám do těch hnusnej papírů a snažím se dostat do hlavy aspoň pár slov ke každý votázce. Co je tohleto za život?? Celý příspěvek →

a taky neučim

Já už vás s tou svojí maturitou, svaťákem a spolužačkama fakt nechci dlouho votravovat. Ale ještě párkrát, než vodmaturuju, teda jestli vodmaturuju, a pak už se snad můj život začne ubírat jiným směrem. Celý příspěvek →

Ještě mám týden

Byl to ráno slastnej pocit, nejít do školy. Krásně jsem se válela v posteli, ale kolem desátý už vstávala, jako že se budu učit češtinu, abych tomu slizákovi ukázala, že si na mě nepřijde. Snídaně mi zabrala trochu víc času, pěkně jsem si všechno vychutnávala, pomaličku, žádnej chaos. Pustila jsem si Trabandy a cpala se houskama, co máma ráno skočila koupit, že nemám prej hladovět. Pak jsem se uvelebila na balkóně, tak aby mi sluníčko svítilo na nohy, budu se tejden vopalovat – ať z tý maturity taky něco mám, ne? Celý příspěvek →

A šílená kocovina

Jo, přiznávám se bez mučení. Mám fakt strašnou kocovinu. Ale nejen takovou tu klasickou, spíš takovou morální.

Ale abych nepřeskakovala. Takže nakonec jsme na včerejšek vymysleli akci, že přijdem do školy všichni převlečený za hipízáky a budem se tak chovat. Sranda byla, že i některý šprti vypadali fakt dobře, Jarka mě docela šokovala, protože přišla v dlouhatánský sukni a takovejch řemínkovejch sandálech, květinovou košili navrchu a vlasy svázaný proužkem kůže. Musim říct, že i když to měla bejt sranda, tak jí to snad poprvý v životě fakt seklo. Celý příspěvek →

Zejtra poslední zvonění

Ve škole už všichni melem z posledního, dneska je vlastně konec, protože zítra máme poslední zvonění! Stejně se už nic neučíme, pořád jenom probíráme, co a jak s maturitou, a dnes taky, jak bude to poslední zvonění probíhat. Docela jsem se pohádali, nebyly na to ve třídě stejný názory. Celý příspěvek →

a taky vo Jarce.

Já nevim, co to se mnou je, jsem jakoby z takový intelektuální rodiny a já bych prostě jen nejradši chodila na pivní zahrádky a kašlala na školu. A to jsem dneska taky udělala, s Jarkou. Celý příspěvek →