Fakt hustý

Včera jsem seděla venku na zahrádce u Zámečku, čekala jsem na Jarku, že si se mnou dá taky jedno, a než se přihasila, tak si vedle mě sed nějakej chlap, tvářil se jak pomeranč a já si říkala, jéje, ten mě začne balit. Nebyl úplně starší, jen trochu, měl na sobě kvádro a zvláštní kostkovanou kravatu, co jsem ještě neviděla, dal si pivo, no – a pořád nic. Čekala jsem, že něco spustí, cokoli, ale on se furt jen usmíval a ucucával pivo, až mě napadlo, že to bude asi pojišťovací agent a že až dopije, tak mě pojistí na život a na smrt, měl takovej ten kufřík, co tihle nosej, ale von zase nic, jen divně koukal a usmíval se. Celý příspěvek →