Novej kamarád

a nový historky

Moje nový bydlení je tak senzační, že se mi přestává chtít odjet. Práce je teď docela v pohodě, i když mě fakt mrzí, že mi odjeli ti Češi, se kterejma byla taková sranda.

Já jsem teď byla 3 dny v Punta Caně, kde jsem měla každej den jinej přílet, takže jsem si tam dohodla v hotelu Natura Park, že tam můžu spát, abych nemusela furt pendlovat sem a tam po těch šílenejch silnicích. Ono jezdit sem a tam hodiny po děravejch silnicích mezi cukrovou třtinou neni nic moc. Když je to pak každej den. Ta jedna cesta mi zabere prostě minimálně tři hodiny.

Natura Park je bombastickej hotel, kde jsou takový bungalovy se slaměnou střechou, uprostřed areálu je obrovskej park s plaměňákama, všude nádherný kytky, jezírka, fakt úžasný. Takže jsem si mezi příletama připadala jako turistka. Koupala se v azurovým moři, opalovala na bílejch písečnejch plážích, pila pivo z minibaru a chodila na jídlo do hotelový restaurace. Třeba snídaně, na který já jsem zatížená, tu maj dokonalý. Člověk si může zvolit, z jakýho ovoce si chce nechat vyrobit čerstvej džus. Takže jsme si pár dní užívala, potkala pár docela fajn lidí a zase odjela zpět do Juan Dolia.

Egle už pro mě měla zase připravenej kastrůlek minestrone a Alvaro mi dal demižon vína. Takže jsem vyrobila pár chlebíčků a pozvala je k sobě na balkon, tam jsme seděli a povídali si dlouho do noci a myslim, že konečně přestali mít strach, co u nich budu provádět a docela si mě oblíbili.

Jejich dvě dospělý dcery tu žijou od malička, jenže rodiče se strašně bojej, aby si hlavně nenarazily černý Dominikánce. Takže jedna chodí s bílým Dominikáncem a druhá s Němcem, ale nějak moc jim to neklape. Nevím, proč je Alvaro tak strašněj rasista, já jsem se ho na to ptala a on mi vysvětloval, že kdybych tu bydlela tak dlouho, jako on, pochopila bych. Hm… jenže já bych tohle nepochopila asi ani po třiceti letech.

V neděli jsem si šla k benzínce koupit paštiku /já vim, zní to dost ujetě, ale některý „dobroty“ tu maj jen v malejch obchůdkách na benzínkách/ a před mnou stál takovej chlápek, kterej si kupoval tu samou paštiku a flašku argentiskýho vína a zrovna platil. Jenže neměl pár pesos, takže se chystal tu flašku tam vrátit a protože šlo fakt jen o pár drobnejch, nasypala jsem je před něj a prodavačka to vodpípla a posunula mu to celý dál. Von se otočil, koukal na mě jako na zjevení, strašně mi děkoval a já mu zamávala, jako že to je ok, jenže pak jsem vyšla před benzínku a on tam stál a čekal tam na mě.

Tam se mi představil, jmenuje se David a pochází z Izraele a tady dělá potápěčskýho instruktora už 7 let. Strašně mi ještě jednou děkoval a zval mě, ať přijdu večer k nim, že tu má na návštěvě kamaráda z Izralele a že s nima mám přijít tu flašku vypít. To se mi sice zdálo jako dost dobrej nápad, ale za prvé jsem byla děsně unavená a za druhé jsem nechtěla vypadat, jako že nemám co dělat a tak přijmu pozvání od prvního chlápka, kterýho potkám. Takže jsem s díky odmítla a řekla, že bych měla čas v pátek. David mě teda pozval k nim, že je začátek Šábesu a ať přijdu, že tam bude mít několik přátel a že to pro mě bude zajímavý se mrknout, jak to Židi slavěj.

Mezitím mi ale slíbil, že s nim ve středu můžu jít na potápění, což je super, protože to jsem chtěla ještě rozhodně podniknout, než odsud odjedu.

Takže se mám tenhle tejden fakt na co těšit!!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u „Novej kamarád

  1. to bude OK! Lidi se preci nejak seznamit musi :-). Moje kamaradka se presne takhle poznala se svym klukem, se kterym jsou dneska uz par let: ze potkala jeho kamarada v supermarketu u pokladny a videli, ze oba dva maji uplne stejnej obsah kosiku, jako na parbu, tak si rekli, proc nedat parbu dohromady…no, a na parbe byl ten, co s nim je dneska uz par let…

  2. Sonjo, to je bezva,že se tam Tvůj život uspořádává. A že se zase tak moc neuspořádává. Tak ať vyjde potápění!

  3. flamme: jojo, co nejdriv napisu…

    dewberry: nechapu, kde na me beres takovyhle idealisticky nazory:)

    tereza: tak to je fakt dobry!!

    nuli: dik, akorat mi prijde, ze kdyz se zacne neco dit, tak zas musim pryc…

    paja-ostrovanka: tak jeste vydrz….

Napsat komentář: flamme Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *