Podruhý v práci

a něco málo o Williamovi

V pondělí jsem naběhla zase ke Kate. Přijala mě docela srdečně, ale hnedka ve dveřích povídá, že na vaření si někoho našla…. a že teda budu žehlit. Do pokoje mi dala prkno a koš prádla a ještě mi tam, vona je fakt pozorná, dala rádio, ať mi to rychlejc ubíhá. A tak jsem dvě a půl hodiny žehlila, až se ze mě kouřilo jak z tý napařovačky. Sem tam mi Kate donesla něco k pití a nakonec mě pozvala, ať si dám nějaký kidney pie, to jsem vůbec netušila, co to je. Je to něco jako taštička s ledvinama či co, trošku jsem se to bála vochutnat, ale nakonec docela dobrý.

Než jsem vodešla, přišel domů ten její manžel John. Je to takovej asi tak čtyřicátník, jen mě pozdravil, manželce dal pusu, pak vběhl do koupelny, vyběhl, dal manželce zase pusu a řekl, že spěchá na nějakej meeting a zmizel. Viděla jsem, že to Kate bylo asi docela líto. Jen tak povzdychla a poznamenala, že John je strašně zaměstnanej a že je furt v práci.

No, to si dovedu živě představit, protože to je William taky. Dělaj v nějaký obrovský investiční bance či na burze nebo co to je, nějak to furt pořádně nechápu. Williama jsem tímpádem ještě skoro nestačila ani poznat. Vstává totiž vokolo pátý ráno, dá si nějaký vločky s mlíkem a maká do práce, kde je třeba do šesti nebo sedmi večer, pak má většinou nějaký akce ještě vod práce nebo se známejma a pokud se vobjeví, tak třeba jen na skok a zase jde a dorazí v jedenáct a jde hnedka spát.

Na víkend vodjel pryč a řekl mi, že se mám cejtit jako doma a jestli prej něco nepotřebuju a byl v tahu. Takže já si udělala pohodičku, když vysvitlo sluníčko, četla jsem si chvíli na zahradě, pak trošku uklízela u něj doma, protože sice k němu chodí nějaka Srbka uklízet, ale vždycky zkásne prachy, ustele postel a je pryč, tak jsem si říkala, že třeba bude rád, když to tam dám trošku do pucu, jenže von si toho vůbec nevšimnul…

Včera, když jsem dorazila z práce já, tak už byl výjimečně doma, pospával u večerních zpráv v obyváku a když jsem přišla do obyváku, nadšeně mi ukazoval pětilitrovou láhev whisky na takovým podstavci, kterou vyhrál v jakýsi tombole. A prej, Sonjo, help yourself, nebo-li posluž si sama, kdykoliv budeš chtít. Chudák, to mě ještě nezná…

Dali jsme si skleničku a von se hrozně zajímal, jak se mi líbí ve škole a v práci. Historce vo mrkvovým dortu se strašně smál a říkal, ať si z toho nic nedělám. Pak vzal kytaru a hrál různý starý songy a tak trochu falešně zpíval, ale s nadšením, docela jsem se zasmáli. Potom šel spát, ale ještě předtim se mě ptal, jestli bych ve středu večer nechtěla jít na večeři, že aspoň konečně trošku pokecáme.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u „Podruhý v práci

  1. spanelka: nedopadlo:(

    sara: hmmmm, je mu 40… a hlavne by vo me asi nestal a na me je zas moc starej..

    dita, paja: jaky podrobnosti presne chces? ne, nasi tohle nectou, ja jim nerekla, ze neco pisu. jim pisu normalne maily. kdyby vo tom vedeli, asi by me navzdy zavrhli..

    M: no jo, mz ukrajinci odbouravame hodne rychle. ale vodku. whisky nemam tak v malicku.

    leni: diky. zatim je to nad ocekavani fakt super! snad neprijde brzy nejaka tafka!

Napsat komentář: M.. Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *