Doma sice dobře, ale šedivo

co dělat dál?

Teď už jsem pár dní doma a nějak nestíhám. Furt chodim na Letnou, potkávám se s kámošema, se kterejma jsme se dlouho neviděli, probíráme nový i starý věci.

Většina lidí z naší třídy se dostala na vejšku, takže vlastně jen já a pak pár blbců nebo holek, co přes léto votěhotněly, studovat nebudem. Všichni se naparujou, jak půjdou studovat ekonomku, nebo medicínu, jakoby už byli minimálně doktoři z Chicago Hope nebo osobní právnící Billa Gatese. Ach jo, nemám na tyhle týpky vůbec náladu.

Naši mi řekli, že jsou samozřejmě šťastný, že mě maj zase doma, ale platí naše předešlá dohoda, že pokud chci u nich zůstat bydlet, musim přispívat na domácnost, tudíž jít makat. Ale dali mi tejden na to, abych se vzpamatovala z cest a trošku zapařila s kámošema a pak že se mám do toho pustit. Blbý je, že jsem musela ve Švýcarsku zaplatit tu debilní pokutu, jinak bych byla docela v klidu aspoň na měsíc nebo dva, jenže takhle jsem si skoro žádný peníze už nepřivezla.

No a tak jsem začala projíždět internet a hledat. Skoro vždycky se zaseknu na nějakejch internetovejch drbech anebo na komentování dalších blogů, ale za to mě asi nikdo platit nebude. Na job a práce.cz nabízej práci pro kvalifikovaný lidi s praxí anebo brigády. Na to první nemam a na to druhý jsem teď po tom švýcarským výdělku moc zhejčkaná a líná.

Odepsala jsem akorát na jeden inzerát, kde hledali na letiště do Ruzyně pozemní letušky. Sice si moc nedovedu představit, co taková pozemní letuška dělá, když nelítá, ale zase slibujou docela dobrý peníze, unoformu /já jsem na unoformy ulítlá, mě se to fakt strašně líbí/ a ještě letenky po světě zadáčo, což by pro mě bylo geniální. Chvilku dělat na letišti, pak si vzít letenky a někam frnknout.

Možná si říkáte, že jsem zrovna dorazila, tak proč chci zase pryč. Já nevim, nějak tu dostávám takový blbý nálady, mám chuť se vosamostatnit, na což tady nikdy nebudu mít peníze, mám chuť cestovat a poznávat nový lidi a nový země a učit se nový jazyky. Nějak mi tady, na mý milovaný Letný, najednou začalo bejt trochu těsno.

Jo, ještě jsem chtěla napsat, jak proběhlo setkání s Jarkou, na to bych málem zapomněla. Pamatujete na tu šprtku z naší třídy z gymplu, co nosila brejle jak popelníky a samý kostýmky a já, blbec, se jí furt zastávala a kamarádila s ní, přitahla ji do Francie, kde mi přebrala Francoise?

Tak ta mi tuhle volala, že mi chce něco říct…. Já jsem s ní teda šla na sraz, i když po tom všem, co se mezi náma událo, se mi šlo trochu ztěžka. Seděla na tý dřevěný lavici na Letný a jen tak blbě koukala skrze ty tlustý skla, před sebou horkej čaj s citronem. Pozdravila jsem ji trošku chladně a vona zase tak koukala a nic neříkala. No a potom začala brečet. Já jen zírala, protože jsem vůbec nevěděla, co se děje a vona mezi vzlykama a škytama se mi snažila něco říct. Až po delší době jsem pochopila, že nenastupuje na školu, protože je těhotná!!! Byla jsem z toho úplně paf. Nikdy bych do ní nic takovýho neřekla. Pak jsem se jí ptala, kdo bude šťastným tatínkem a vona se zas rozbrečela. Nakonec mi to řekla, ale já to sem snad nemůžu ani napsat, protože by mi tu pak někdo napsal do komentářů, že si vymejšlim. Jenže já si fakt nevymejšlim!!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Doma sice dobře, ale šedivo

  1. jezis soni nenapinej!!!!tak je jasny, ze to neni Francois, ale to nechapu, jak to tak rychle stihla….ze by teda ten vas oplzlej profesor ze stredni???uhhh ja vim, ze to napises;) sak je to tvuj blog a mi stali zvedavci na tve prihody si nezaslouzime zatajit takovou vec;)
    jinak k tomu cestovani: uchop ten pocit a urcite se porozhlidni po necem venku, je to zkusenost k nezaplaceni a hlavne: doma muzes pracovat vzdycky!drz se!a pis – vsecko!!!;)

Napsat komentář: au Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *