Sraz se základkou

..teda…s její malou částí

To, s kým je těhotná Jarka si nechám ještě nějakou dobu pro sebe, protože to furt nemůžu zpracovat. Tak snad příště, jestli to teda vůbec napíšu.

Před nedávnem mi najednou začaly psát spolužačky ze základky. Docela jsem se tomu divila, protože jsem tam nikdy neměla žádnou výraznou kámošku. Kluci byli strašný grázlové, který mě šikanovali a nadávali do ruskejch děvek a holky mě zase několikrát docela dost hnusně podrazily. Najednou ale prej se vorganizuje sraz, tak jestli dorazim…

Já jsem popravdě napsala, že ani náhodou, nejen, že jsem byla ve Švýcarsku, ale ještě k tomu nebudu přece trávit čas s lidma, který jsem bytostně nesnášela, kterejch jsem se bála, kdy na mě zase flusnou nebo mi vysypou tašku s učenim a kdy zas budou stát před školou a posmívat se mý mámě.

Nakonec se teda sraz konal beze mě, prej to bylo úplně super, no, ale já když viděla fotky a slyšela zážitky, musela jsem uznat, že jsem vo nic nepřišla. Akorát po 4 letech spolužáci vypadaj trošku jinak. Některý nevýrazný holky vypadaj docela dobře, na druhou stranu takový ty nejvíc obletovaný jsou docela machny, některý kluci začínaj plešatět a vypadaj aspoň na třicet, no šílená skvadra lidí.

Předevčírem jsem si ale dala sraz aspoň se dvěma holkama. S Janou a Martou. Jana je vdaná a má malý dítě, dělá někde v nějaký laboratoři a její o pět let starší plešatej manžel pracuje jako instalatér. Povídala, že je strašně domácí typ, nikam nechodí, furt prej jen něco kutí a že jí to po roce manželství leze pěkně na nervy.

Marta, ta už toho stihla za svůj krátkej život strašně moc. Vod nás ze třídy vodešla už v sedmý třídě, protože jí přišli na to, že měla dvě žákovský. Jednu na špatný a jednu na dobrý známky. Její otčím ji totiž prej docela brutálně mlátil za trojky. Když se na to celý přišlo, dali jí nějakou ředitelskou důtku a přeřadili do jiný školy.

Já tohle celý nevěděla, to mi až teď vyprávěla, ale to zdaleka nebylo všechno. Ze základky šla na nějakej učňák a pak začala někde dělat načerno jako servírka a tanečnice u tyče, protože si zfalšovala dokumenty a tvrdila v 16, že už jí bylo vosumnáct…

No a tam se dostala k drogám. Začala si píchat perník a nechodit domů, krást mámě peníze z peneženky, až jí otčím vyrazil. Pak votěhotněla s nějakým týpkem, porodila v 17 mimino, který jí ale vzala sociálka, protože jí mezitím přišli na ty podvody a na ty drogy a na rok ji zavřeli do Pardubic.

A tak jsme tam v úterý seděly ve Velrybě, kousek vod Národní, venku pršelo a byla kosa, Jana jen seděla a koukala, protože její život je tak strašně normální, až mi přišlo, že Martě skoro závidí. Marta energicky vyprávěla svoji životní story a vypadala strašně dobře. Byla mi po těch letech i přesto, co všechno prožila, fakt sympatická a bylo mi jí strašně líto. Objednala jsem holkám další vodku, nechala je, ať se bavěj spolu a ponořila se do svýho světa štěstí…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „Sraz se základkou

  1. leni: nedala, ale dalsi srazy vodmitam. stacilo…

    boss: ja enzavidim, prislo mi, ze ji zavidi jana, protoze ma tak silene konvencni zivot, vis? ale mozna ze to byl jen muj pocit..

  2. já to chápu 🙂 ale život určtě může být zajímavej i bez toho, aby se někdo choval jako kurva a vzor existenční ubohosti .)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *