Když má člověk kliku na rodiče…

Dopis, který jsem od nich dostala ke svým nedávným narozeninám, nepotřebuje komentář. Prostě mě dojal:

Naše milá nejmladší dceruško – Pájinko,

moc na Tebe myslíme dnešní den, kdy slavíš své 44. narozeniny. A chceme Ti přát do dalších dní a roků Tvého života, aby Tě Pán Bůh chránil, dával Ti sílu k těm mnohým úkolům, které máš a aby žehnal i celé Tvé rodině – tak, jako doposud.

Až doposud Ti Pán žehnal, takže ses často stávala “ bílým andělem“.Je to dobrá cesta, po které jdeš.  Ty umíš myslet nejen na sebe, ale i na druhé lidi. V tom cítíme velké požehnání, že dovedeš myslet i na nás. I když jsme vzdáleni, neztrácíš nás ze zřetele.

Dostala jsi do vínku zájem o druhé lidi a pečovat o slabé . To je také jeden z důvodů proč Tě mnozí mají tak rádi. Když se díváme zpět na  Tvůj život, vracejí se v něm okamžiky krásné, ale také okamžiky bolestné. Narodila ses na venkovské faře , kde jsi žila  s námi rodiči a také se svými dvěma sestrami. Byly jste taková trojka.Každý z Vás měl své místo. Byla to i Tvoje starší sestřička, která se dovedla vcítit vždy do života druhých. A právě to Ty dokážeš také a za To jsme Ti velmi vděčni.

Nedávno jsme slyšeli , že “ láska nemůže být nikdy sama „. Doufáme , že ani Ty nebudeš nikdy sama. Že stále budeš s lidmi, kteří Tě milují a kteří  Tvou pomoc potřebují. Ty  ses stala  advokátem druhých. Je to dobrá cesta, po které jdeš.  My s maminkou stále víc potřebujeme pocítit zájem o naši budoucnost.    . Jistě bychom byli rádi , kdybychom mohli  být ve Tvé blízkosti , abychom mohli společně prožívat dobré i zlé.  Ale i když jsme vzdáleni, neztrácíš nás ze zřetele.

Jsme vděčni za každý projev Tvé lásky . To jednou poznáš sama , když tvé děti budou pečovat o Tebe, tak jako pečuješ Ty o nás. A jsme jisti, že si vezmou příklad z Tebe.

 

Náš život se blíží ke svému konci, ale my věříme, že nás náš Pán neopustí , povede i nadále a dovede až k cíli naší cesty.

Děkujeme Ti za všechno, co pro nás děláš a Pán Bůh buď s Tebou i s celou Tvojí rodinou .

Tvoji v lásce

tatínek a maminka

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Když má člověk kliku na rodiče…

  1. Milá Pavlo, i mne velmi dojal dopis Tvých rodičů včetně přiložené fotografie. Snad i proto, že mám podobnou kliku na rodiče (vím, jaký to dar). Můj tatínek je také vážně nemocný a jsem vděčna za chvíle, kdy mohu být s nimi (mám to blíž než Ty, jen z Chebu do Tábora). Je to přesně rok, co jsem zcela náhodně? objevila Sonju a Ostrovanku a od té doby ráda brouzdám po jejich stránkách. Hezké dny a dodatečně vše nejlepší k 44. narozeninám.
    Srdečně Pavla

    • Jééé, děkuju, to je moc milé! Já jsem si to sem dala víceméně pro sebe, protože na tenhle blog moc nikdo nechodí, pokud zrovna nezveřejním nějaký článek na fb, což jsem naschvál neudělala. Jsem moc ráda, že jsi napsala a přeji vám všem (a tvému tatínkovi zvlášť) všechno dobré 🙂

  2. Pavli, chodim na oba dva tve blogy pravidelne a rada, vzdycky se tesim na nove zazitky a postrehy. Dopis me moc dojal, mam tve rodice moc rada. Opatruj se a dodatecne vsechno dobre!

  3. Rodiče jsou ke svým dětem většinou nekritičtí – jenže v Tvém případě je to pravda pravdoucí. Dá se dodat snad jediné – zůstaň taková jaká jsi. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *