Horkokrevná hrdost

Nedávno jsme se bavily s jednou kámoškou vo tom, jak vlastně člověk po x letech manželství zjišťuje, že svýho muže vůbec nezná. Vona mi vyprávěla, že po pětatřiceti letech má pocit, že se jí prostě ten její chlap v ničem nezastane. Nedávno měla konflikt se svým bytným a její muž neni na její straně. Nevděla jsem moc, co na to říct, měla jsem pocit, že se mě Takis občas taky nezastane, ale žádnou konrétní historku jsem k tomu nemohla dodat.

 

Ani jsem netušila, jak pro mě tohle téma bude horký za pouhejch pár dní. Na Velikonoce jsme tu měli kámoše z Čech. Lebedíme si takhle na pláži v pevnosti a koupeme se, děti si hrajou, dospělí povídaj, Takis nakupuje. Idylka.

 

Po chvilce nad náma začne chlápek pálit nějakej bordel. Janýsek říká: „Hele, ten pá je blbej, pálí plasty…“ A taky že jo. Chlápek měl na hromadě kromě klestí i různý dětský kyblíčky, pet flašky a další plasty, který nás začaly hustým černým dýmem vyčuzovat z pláže.

 

Docela jsem se naštvala, tak jsem za ním šla a povídám mu: „Hele, co blbneš, proč tu pálíš plasty?“ Von se na mě arogantně kouknul a říká: „Dělám svoji práci, do toho ti nic neni…“

 

Já zas na to: „Jsi totální blbec? Kdo tě zaměstnává? Kdo tě platí? Půjdu si stěžovat.“ Chlápek: „Drž hubu, kurvo…(řecky putana).“ Já odpovídám: „Jsi kretén..“ Chlápek: „Kurvo, kurvo, kurvo…“ Zvedám telefon a chlápek mizí. Volám rozčilená Takisovi, co je to tam v plachetnicovým klubu za idiota, kterej úpálí plasta y říká mi kurvo. Takis, kterej stál někde ve frontě v supermarketu a jeho adrenalin už byl tak jako tak dost vysoko, zařval: „Cože? Jdu ho zabít…“

 

Šla jsem ještě dozadu do klubu to říct těm správcům a oni řekli, že si to s nim vyříděj, to už byl ale Takis na cestě. Svejm kamarádům jsem říkala, že manžel jde zachránit moji čest a chlápka (z něhož se vyklubal Srb) zabít. Společně jsme se tomu zasmáli, ach tihle horkokrevní Balkánci. Jenže najednou se vyřítil Takis úplně bílej vzteky.

 

Šel do klubu, kde je restaurace a kde stáli ti správci a začal řvát, kde je ten debil. Srb se objevil, Takis se na nic neptal, popadl židli a hodil mu ji na hlavu. Srb naštěstí uhnul, já se všemu snažila zabránit vlastním tělem, protože jsem nepředpokládala takovou bitku a netušila, že když Takis řekne, že ho jde zabít, myslí to vážně a ne, že mu jde vynadat. Židle mu naštěstí nerozbila hlabvu, ale natrhla ucho, takže všude bylo docela dost krve.

 

Najednou jsem si připadala jak v nějakým filmu. Všecko ztichlo, Takis se uklidnil, Srb si utíral krev a číšník na zakrvácenou židli začal přidělávat polštářek a vázat ho ke krajům na mašličku. Totálně absurdní scéna.

 

Takis pak řekl Srbovi, ať nasedne na jeho motorku, že ho vezmě domů a to ucho mu sešije. Srb šel teda se svým vrahem domů a po cestě si povídali, Takis se ptal, proč mi nadával do kurev a Srb říkal, že si myslel, že jsem cizinka. „Vždyť ty jsi taky cizinec,“ povídá mu Takis. Jenže to je prej něco jinýho, protože on je Balkánec a jako takovej chápe, že musel od Řeka dostat do držky, když říkal jeho manželce kurvo. Jenže to samozřejmě nevěděl předem, protože si myslel, že můj manžel je asi ten Čech ležící na pláži.

Před pevností stál malej kluk, Janýskův bejvalej spolužák, kterej byl čirou náhodou synem toho Srba a tak se Janýska ptal, proč  tatínkovi teče krev a kam jede s Janýskův tatínek s jeho tatínkem.

 

Srb, když přišel k nám domů a viděl Takisův kufřík, dostal strach, vzal zpátečku a řekl, že fakt všecko dobrý, ale že jede do nemocnice a zdrhnul. Asi se nechtěl vod svýho vraha nechat sešívat, což docela chápu.

 

Já se ptala Takise, co udělá, když ho Srb půjde napráskat za ublížení na zdraví a Takis říkal, že to nepůjde, protože by mu každej policajt dal ještě pěstí, že říká něčí manželce kurvo…  Všichni Řekové, kterejm to Takis vyprávěl jen souhlasně pokyvovali hlavou, že udělal dobře, že prostě se tohle neříká.

 

Moji kamarádi se mě ptali, co maj dělat, aby Takise nenaštvali, když jsou tu na návštěvě. Odpověděla jsem, že nemaj šlapat do psích hoven a nosit to pak na botech domů, protože to Takis fakt nesnáší. A taky ať mi pro jistotu neříkaj kurvo.

 

A pak jsem si říkala, že vlastně všeho moc škodí, mojí kámošky se manžel nezastal, mě se zas zastal tak, až mi to nebylo milý, a že  člověk svýho partnera pořádně nebude znát nikdy a řeckou mentalitu asi nevodhadnu, ani když tu budu žít dalších padesát let.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u „Horkokrevná hrdost

  1. Pájo fakt jsem se zasmál:-)). I když je mi jasný, že když na toho srba letěla židle, že ti do smíchu nebylo. Holt to byla otázka řecké cti. I když přes hubu by za to dostal nejspíš i od leckterého čecha.

    • myslis? to by me prave zajimalo. moji cesky kamosi byli trosku v soku. mne to na jednu stranu imponuje, na druhou stranu jsem si fakt dost oddychla, ze to dopadlo takhle dobre. ale musim fakt priznat, ze me to prekvapilo…

  2. Pájo, tvůj manžel udělal dobře. Nikdo ti nemá co řikat kurvo, o pálení plastů na pláži nemluvě.. já svýho muže znám, mně nadat někdo do kurev, udělá mu muž do zadku druhou díru.

  3. Nevěřím dámy že vám není příjemné když se muž kvůli vám porve – je to největší symbol ochrany, a v době lidí vysedávajících u počítače velmi cenný…buďte rády že máte partnery kteří jsou schopni někomu dát do držky kvůli vám….zcela beze srandy já se obávám že se blíží doby zhoršení veřejné ochrany práv lidí, úspor, méně peněz na policajty – a to znamená, že koho nebude chránit horkokrevný partner, budbe před drobnými ústrky bez jakékoliv ochrany. Policajti něco takového řešit nebudou, takže pak té ženě zbyde akorát čichat jedy z pálených plastů a nechat si líbit tu kurvu. Rád bych uměl někomu dát do držky…

  4. Scéna drama – asi bych se bála o Takise i co udělá Srbovi. Ale jako žena bych se cítila velmi dobře! Doufám, že je i u nás stále dost „horkokrevných“ – normálních chlapů, co se nás umí zastat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *