Poslední rozloučení se Sonjou

/O tuto čestnou funkci byla požádána Ostrovanka/

Věděla jsem, že tahle chvíle bude muset jednou přijít. Trochu jsem se na ni těšila a trochu jsem se jí obávala. Při psaní těchto řádků se mi klepou ruce a derou slzy do očí. Sonja byla moje kamarádka. Náhražka mladší sestry, kterou jsem nikdy neměla. Alter ego mého mládí.

Slíbila jsem, že poslední řádky na rozloučenou napíšu já. Ona sama by toho totiž nebyla schopná.

Ve svém mladém věku prožila tolik dobrodružství. Byla odvážná, ale často svoji odvahu jen hrála, protože neměla na vybranou. Jako by naschvál vyhledávala nebezpečné situace, aby měla o čem psát? Nebo je zvláštním způsobem přitahovala. Mnoho lidí jí napsalo, že to, co prožila za pár let, jiní neprožijí za celý život.

Sonja tedy končí. Nemusíte se o ni však bát. Po sezoně odjela do Karibiku, ale Takis tam za ní na 3 měsíce přijel. Rozhodli se, že se příští léto vezmou a to také udělali. Ne všecko je ale v životě tak růžové a tak Sonja někdy trošku smutnila, pak se ale zase veselila. Porodila dvě zdravé, krásné a chytré děti. A většinu svého času je šťastná, že zvolila tuhle cestu.

William nadále zůstává jejím dobrým přítelem. Nikdy se neoženil a zůstal sám. Na její svatbě jí řekl, že jí přeje hodně štěstí a že to tak všecko asi mělo být.

Sonje jsem vdechla život a ten si zase beru zpět. Bude mi po ní smutno. Řekla jsem jí, že jí na rozloučenou zahraju na saxofon její oblíbenou písničku Elly Fitgerald Every time we say goodbye- Pokaždé, když se loučíme, já tak trochu umírám….

Every time we say goodbye

I die a little

Every time we say goodbye

I wonder why a little

Why the gods above me

Who must be in the know

Think so little of me

They allow you to go…

When you’re near

There’s such an air

Of spring about it

I can hear a lark somewhere

Waiting to sing about it

There’s no love song finer

But how strange from major to minor

Every time we say goodbye.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

74 komentářů u „Poslední rozloučení se Sonjou

  1. Spoon, to je jasný, že tys to věděla dávno, vždyť o setkání s tebou a Pájou tady "Sonja" psala…

    Pájo, jestli je to opravdu takhle, tak klobouk dolů, tahle fikce neměla chybu – včetně toho, že jsi Sonje založila i mail – pamatuju si, že jsi mi z něj jednou reagovala na nějaký vzkaz.

    Její historky byly sice často neuvěřitelný, ale podávaný naprosto věrohodně. Pořád se z toho nějak nemůžu vzpamatovat.

    A do toho jsi ještě vmanipulovala i spoon a Ann.

    Uff. Dobrá práce. Bude se mi po Sonje stýskat.

  2. dew: tak o to nevim protoze od ty doby co jsem poznala paju jsem prestala sonju cist. Ja jsem sem ted zaskocila protoze jsem zahlidla mezi novymi clanky posledni ‚Sonji‘ pripevek kde se to zablyskalo necim reckym a napadlo me ze obe ‚projekty‘ Ostrovanka spojuje. Aspon bude mit vic casu na realnej zivot (nebo novou knihu) :))

  3. já jsem z toho pořád celá pryč, můj svět je najednou o jednu osobu menší.
    ale Pája se občas prozradila i sama – http://sonja.ostrovanka.cz…aznim.php – koukněte se na poslední komentrář.

    a když byla Sonja v Karibiku, tak jsem byla překvapená, že mi google analytics nehlásí žádnýho čtenáře z tamté oblasti.

    spoon – jednou tady bylo o londýnském sektání, kde jste se jako měly sejít všechny tři.

  4. dew: no a z toho slo vydedukovat ze tri byly jen dve JAK? :))) Ja jsem paje od zacatku rikala ze existujou veci jako IP adresa atp ale ji to evidentne netrapilo :))

  5. ovsem ten link je vychytavka :)) haha. A jakjsem ‚snju‘ dostavala do ouzkejch, neveda ze neexistuje, natoz aby byla v londyne LOL

  6. bravo pajo!!!! tak to se ti opravdu podarilo 🙂
    i kdyz jsme asi vsichni meli sve pochybnosti… ta negace fotek a pak vlepis teda jednu v paruce v dost zastaralym obleceni 🙂 vubec celkove se to cetlo jako nejake vypraveni nez cerstve zazite okamziky… ja musim rict, ze me na zacatku blogu zarazilo, ze je tak popularni a ze sonja je na hodne blozich, na tech co chodim i ja a pritom je tu nova… pak se to dobre cetlo, tak sem sledovala jak to pujde dal, pak bylo obdobi, kdy to bylo fakt az podivne neuveritelny, kolik se toho stalo za jeden rok.. no a jak se to presunulo do Recka, tak to zaclo byt podezrely uplne, ze ani jedna nepopsala vzajemny setkani a podobne… ted to dava smysl a ja jen tise smekam a tesim se dalsi literarni pociny Pajo!!! Ses 1

  7. Komentare a konverzace mezi Pajou a Sonjou byly opravdu vymakane 🙂 Ale i mne je trochu lito, jakoby bych ztracela nekoho koho tak duverne znam…

  8. Tak to je šok. Ne že bych neměla párkrát pochybnosti, když Sonja vyrážela se všemi těmi cizími chlapi s cizích kultur a vždycky z toho vyvázla dobře…No tak jsem přišla o jeden blog, který jsem otevírala pravidelně, to se stane:) Parádní hra na saxofón, smekám:)

  9. Co??????????? Sonja není???
    Vlastně jsem to tu začala číst, až když se jednalo o Řecko, a neměla kontinuitu, ale i tak jsem věřila v existenci Sonji.
    Panejo, v tom životě není nic jistýho. 🙂 To je strašný!!! :))

  10. paja-ostrovankaKlobúk dolu! Si úžasná spisovateľka, dvoma rôznymi spôsobmi skvele písať.
    Ale prekvapenie je to riadne 🙂

  11. :-)))) no tak to je fakt dobry, Pajo! Inspirovala jsi se nejakymi starymi deniky, nebo jsi to vyfikla z pameti? Nejlepsi na tom je, ze jak jsi psala, ze se Sonja stavi u Paji na obed a komentuje to "no co, aspon se poradne najim", tak jsem si rikala, no tedy, tohle, jestli si Paja precte, tak to je tedy poklona :-))))).

  12. Pavlovidíš a tohle je na další knihu! až to výjde, já to koupím:-)) a pak se budu zas v každém knihkupectví ptát, jestli to mají!:-)

  13. No, občas jsem četla obě autorky, ale Sonju jsem měla tak nějak raději. Blahopřeju k dokonalému matení čtenáře. 🙂

  14. Ja si nemuzu pomoci,ale me to prijde jako "podvod" :-))
    Psat muze kdo chce,co chce,ale me se ctenim pribehu Clovek zhmotni,oblibim si ho.
    Takhle mi to pripada,ze mi zalze nekdo,na koho jsem spolehala.

  15. Cheorchioa to máš z toho, že čteš kdejaký bulvár:-))), já o Sonji dřív slyšela, než jsem si ji 3 dny před "smrtí" přečetla:-)

  16. Hm, prostě ten Takis byl sympaťák… Ale doufám, že blog tu tak nějak zůstane, ráda bych si početla ještě o Williamovi 🙂
    Taky gratulace, četlo se to fakt dobře!

  17. ModonoJak rika muj kamarad Highlander(kovar z Vysociny,takze jinak mu ani rikat nemuzu )z chatu" Na co si nesahnu,tomu neverim"!:oD
    HA! 🙂
    Co se tyka bulvaru,mno..kdyz me Kucharka moc nebere :oD

  18. Tak vidis, Pajo, rikala jsem, ze se nemusis bat, ze vsichni spis oceni ten styl a kreativitu psani, nez aby se citili dotceni, ze jsi je vodila za nos. Naopak. Vse se prece stalo. A bonus? Vsichni si muzeme oddechnout, ze Sonja vsechna sva dobrodruzstvi prezila 🙂

  19. .)chm. Internet je jedna velká neomezená a nezmapovaná část duše, což 🙂 a člověk taaak rád podlehne romantickým představám o nezkažené mládežnické duši. Ale tak dlouho? to už je nevyhrocenost!.-))

  20. Měla jsem Sonju moc ráda,četla se výborně a její vyprávění bylo autentické. Věřím, že většinu z toho jsi, Pájo, sama prožila. A to Tvoje alter ego je výborný nápad, nepoznala jsem to, dokud jsi to sama nezveřejnila. Umíš psát jako profík. Trochu je mi také smutno, že Sonja končí, ale na druhou stranu ji pořád budu vidět v mně milé ostrovance. A to není málo. Hurá za Pájou!

  21. wow… dobra mystifikace, ja jsem na Sonju myslela denne, hypnotizovala pc, aby uz ukazal jeji dalsi zazitky… Kdyz o tom premyslim, skoncila jsi s ni vcas. Cist, ze se treba trapi by se mi nechtelo – chtela jsem ji bezstarostnou, svobodnou, hledajici, nachazejici…, ale vdanou asi ne. (to uz totiz neni zadna prca, ale neco uplne jinyho) Velka poklona Pajo.

  22. Diky moc za vase veskrze pozitivni reakce. Jestli jsem nekoho zklamala a citi se podvedeny, tak se samozrejme moc omlouvam, ale Sonja ve skutecnosti je Paja za mlada, takze to zas az takovy podvod nebyl.

    Vetsina pribehu je skutecna, cerpala jsem ze svych zazitku z mladi a nekdy mi pomohly moje deniky, ktere jsem si tak rada psavala.

    Mne bude Sonja taky chybet, tim psanim jsem se vzdycky dostala do sveho mladi. Mela jsem vzdycky rada vase komentare a reakce. Najednou tu bude takove prazdno, ktere, jak rika spoon, asi vyplnim realnym zivotem ted a tady:)

    Mozna, pokud budete chtit, sem napisu, proc Sonja vubec vznikla a taky co se stalo s nekterymi zucastnenymi opravdovymi postavami, kterym jsem ale ve vetsine pripadu zmenila jmena.

    Hezky zbytek leta! Sonja:)

  23. Pájo, určitě chceme "blog o blogu", tedy proč Sonja vůbec vznikla a co se stalo s ostatními postavami.
    Jinak nápad jsi měla určitě skvělý, protože cos zažila, je úžasný a na tvém ostrovním blogu na tom přeci jen nebyl vhodný prostor – a my teď aspoň víme, jak vypadal tvůj život před Adonisem a dětmi 🙂
    A ještě pověz, i ten family background se zakládal na pravdě? A ta fotka z toho karnevalu, jsi to ty?

  24. Pajo,opravdu skvělé! Pokud chceš napsat pár řádků o vzniku tohoto blogu a jeho postavách, bude nás určitě hodně, co si to rádi přečteme.
    Dočítám Olivový ostrov a doufám, že ho mohu nazvat tvojí PRVNÍ knihou v řadě dalších 🙂

  25. Teda mně je úplně hrozně, tak si čtu Sonju zas od začátku, aby mi nebylo tak líto, že už není. Ten článek o tom co se stalo s ostatními postavami určitě chci taky! Díky! 🙂

  26. poklona autorceSonju jsem četla ráda a těšila se na každej další díl. děkuju za vynikající zábavu 🙂

    a děkuju autorce za dobrý konec – a přeju jí dobrý konce v životě, v čemkoli, do čeho se pustí.

  27. Já si prostě asivšechno moc beru….
    Je mi líto,když něco končí,třeba i léto,nebo dovolená,knížka,vztahy…
    Je mi to líto,že to není "TED V REALNEM CASE".
    Na druhou stranu nelze uprit originalitu,i kdyz me ty "dva blogy" proste -Prominte mi moji uprimnost,zavaneji rozpolcenosti.
    Tak a jdu se pokusit sehnat KOKTEJL s fotkama :oDDD

  28. Mne to naopak dodava optimismu.A to proto, ze se ze zmatene Sonji muze stat Paja – Ostrovanka….dva ruzny styly, klobouk dolu !

  29. Gratuluji, bylo to skvěle napsané, jako člověk, který se psaním živí mohu jen a jen chválit. Nikdy jsem ani na jeden z blogů nepřispěl s komentářem, ale čtu je oba moc rád a určitě jsem pro naznačené pokračování Sonji!

  30. Tak to je tedy opravdu nečekaný závěr:)Mam pocit, že jsem snad jediná, kdo na to skočil se vším všudy:)))

  31. L. – jo, myslím, že to asi bereme stejně – jsme trochu smutné a přešlé z toho, že nám Sonja najednou zmizela, ale na druhou stranu máme radost, že se ze Sonji stala Pája.

    A pro mě to má ještě jeden bonusový bod – sama jsem ještě taková trochu zmatená a teď si říkám, že mě třeba taky čeká happy end 🙂

  32. tak bonusovy clanek bych velmi rada… a taky se jeste pripominam s otazkou – kdo je na te karnevalove fotce? A Pajo, je pravda, ze kdybys "nezmenila" rodice, asi by Te spousta lidi poznala:D…

    … no ale aspon mam ted tak nejak mensi depresi z toho, ze nemam tak nadupany zivot jako Ty:)

  33. to je faktmě se ani z poloviny tolik událostí nestalo za celej život a to jsem asi 2x tak stará jako Sonja 🙂 ale nezávidím jí to, pouze si říkám, co budu v důchodu vyprávět vnoučatům… tak jim budu aspoň předčítat její knihy 🙂

  34. Skvělé! Děkuji "zmatené slečně" i vyzrálé ženěJá jsem začal něco tušit po setkání Sonji s Ann, kdy pak Ann svůj blog zablokovala pro veřejnost. Myslel jsem si, že tento blog píše nějaký spisovatel ve stylu románů "pro ženy", ale že je za tím Ostrovanka, to mě mile překvapilo – potěšilo. DOKONALÉ!

    Jsem rád, jak jsi to tak pěkně vyřešila, oddychl jsem si, že se o Sonju nemusím bát, miluji happy*end 🙂

    Díky Sonjo a Pájo!

    Jo, a zvažuji příští dovolenou na Tvém (vašem) úžasném ostrově :-))

  35. přišla jsem o iluze 🙂čtu tenhle blog snad úplně od začátku, dokonce jsme si kdysi se "sonjou" vyměnily pár komentářů na našich blogách. a v životě by mě nenapadlo, že je to takhle, ač byly někdy ty historky opravdu málo uvěřitelné 😉

    ráda bych měla tohle všechno v knižním vydání, protože díky tomuhle blogu už sem brejlila do monitoru o pěkných pár desítek hodin víc, než bylo bezpodmínečně nutný 🙂 kdyby to náhodou nikdo nechtěl vydat (o čemž ale pochybuju), měli bysme uspořádat veřejnou sbírku 🙂

    ok, loučím se sonjo. budu se zřejmě muset přeorientovat na pájin blog…

    Pavla

  36. Cítím se podvedena a rozčarována, měla jsem Sonju moc ráda a ani na okamžik by mě nenapadlo že neexistuje. Nečtu skoro žádný blog soustavně, a tak mi ty různé indicie ušly… jsem smutná, je to k breku přijít o takovou kamarádku!

  37. Nahodou ctu blog jak Spoon, tak Ostrovanky, tak jsem cetla i Sonji…A vazne jsem nic moc nepostrehla..:) Pekne to bylo..:) ( Obcas az neuveritelne, takze by me ted zajimalo,co bylo smyslene a co fakt)

  38. já teď podrobněji pročítám Pájin blog, hlavně rubriku Ostrovanka na cestách, protože tam jsou zase některý postavy, co známe odsud.
    Norsko-italská Švýcarka Isabella je u Páji Diana a šéfkuchař z té jídelny v domově pro postižené Jorg je u Páji Erwin.
    a jen nevím, je William Louis? 🙂

  39. Boze, ja su ale trubka,takis a adonis, ze me to nenakoplo!.Sonja byla takova maje dalsi dcera,zasla jsem a rikala si, jo, to je ta neklidna krev.Tak se tesim, co bude dal….

  40. pises skvele…precetla bych si nejaky takovy roman, pekne ve vane, nejen u compu 🙂

    Ja jsem mela drobne pochybnosti nebot jsem zkusila vygooglovat divcino jmeno (uz me prekvapilo ze by ho nekdo takhle natvrdo publikoval :).. a nikde jsem ho nenasla, ani jeji sestru ne.. coz je u dnesnich mladych s podivem. … ale pochybnosti jsem odhazovala a tesila se na dalsi, perfektne napsane clanky. Chci se tesit dal!!!!!!!!!! 🙂

  41. Supertakový konec jsem nečekala. Jen nevím jestli mám mít radost z happyendu nebo smutek, že dobrodružství končí.
    PS: čtu oba blogy (Sonju i Ostrovanku), ale nic mě neťuklo.

  42. Ostrovanko-Sonjo,dala jsem si zářijový Koktejl. Pěkné vyprávění o Durrellovi a nádherné fotky místa, kde žil. Udělalo mi to radost. Už nemusím na Korfu. 🙂

  43. Hmmm, skoda ze je to u konce , zrovna jsem si dal tento blog mezi oblibene a budu si ho muset precist od zacatku 😀 Ale aspon uz vime jak jses seznamila s Takisem 😀

  44. Děkuji, děkuji, děkuji a až to výjde knižně…doufám, že se dozvíme. Já jsem tedy netušila vůbec nic! 🙂 Ale já nejsem moc bystrá 🙂 Ale je pravda, že při čtení blogů si lidi představuji a sžívám se s nima. Takže poslední článek jsem si četla (hlavně začátek), kvůli minulému času, třikrát 🙂 " A většinu svého času je šťastná, že zvolila tuhle cestu." Moc pěkné. Ať to tak zůstane….

  45. Ještě bych doplnil jednu věc, pokud se povede tenhle blog někdy vydat knižně, musí tam být i komentáře, které celou tuhle maškarádu úžasně doplňují:)

  46. s temi komentari je to pravda. doplnuji tenhle blog jako puzzle. pro ne jsem psala dal, vas bavilo cist pribey sonji a me zase reakce na ne.

    caymane, na korfu urcite prijed! budu se tesit.

    a vy, co jste smutni, ze sonja neni: sonja je, ale o dost starsi a k tomu vsemu malokdo ma tu kliku, ze se dozvi, co se stalo s jeho oblibenou postavou za 10 nebo patnact let, no ne??:)

  47. ja vlastne vim, co je na tom "odhaleni" pozitivniho: predtim jsem si rikala, jak je hrozne, kolik lepsich blogeru nez ja existuje a kolik lidi ma podstatne vic vzrusujici zivot nez ja… a haha! o jednoho mene…:))))

  48. :-))))))))))) a mě kolikrát napadlo, že tohle si prostě někdo jen tak vymejšlí!!! Jenže to bylo tak věrohodně psaný, že jsem to pak už baštila i s navijákem. BRAVO!!!

    • ja uz ho pisu jen tak, protoze mi trosku chybi. a na sonju si muzu dovolit napsat kdejakou kravinu, kdezto od ostrovanky se ocekava, ze bude serioznejsi:)

  49. Milá Sonjo/Pájo…

    Nedávno jsem dočetla knížku a než jsem se dostala do knihovny, nebylo co louskat. U Wien jsem narazila na odkaz na Tvůj blog. Téměř denně jsem sem chodila a jedním dechem četla úplně od začátku Tvé příspěvky a těšila se na každý další…a jak těch přečtených přibývalo, říkala jsem si, že se nechci dostat na konec, ale číst dál a dál, pořád a pořád…
    A teď jsem došla sem…
    Stále ve mně hlodal červíček, že tohle všechno prostě není možný. Zkoumala jsem detaily. Fotka z karnevalu mi přišla zastaralá, lidé na ní vzhledem k zveřejněnému datu nedobově oblečení a učesaní. Ale pořád jsem si říkala, že přece může existovat někdo, kdo vede tak maximálně pestrý život a nadávala jsem si, proč jsem pořád tak pesimistická a nedůvěřivá… Vyprávěla jsem o Tobě svým kamarádkám a příteli, aby mi řekli, co si o tom myslí…U každého slova jsem váhala, přesto jsem věřila a doufala, že nejsem hloupá, když jednou to tápání zahodím a nechám se unášet ve víru Tvých zážitků…
    Ach jo. Je mi to strašně líto :). Pokud se alespoň něco zakládá na skutečnosti, pak Ti gratuluji, máš za sebou velmi zajímavé existování :). Tleskám k vynikajícímu literárnímu dílu. Tak autentické popisy míst (díky Tobě možná poletíme na dovolenou na Korfu), dokonalé charakteristiky postav (záviděla jsem ti takové množství známých a přátel)…atd. Omílám slova, která tu již byla řečena dávno přede mnou, ale vážně smekám klobouk, máš ohromný psací a vyprávěcí talent, o kterém si já a mnoho dalších můžeme jen snít.
    Dál už se mi, bohužel, nějak nechce číst…Možná sem zase někdy zavítám a budu pokračovat, teď mi to „prozření“ a „šok“ nedovolují. Ta „skutečnost“, ta mě sem lákala nejvíc…
    Přeji Ti jen to dobré…hlavně hodně štěstí a zdraví!

    Deberuna

  50. mila deberuno, diky za hezka slova a zaroven se omlouvam, ze jsem te takhle tahala za nos. asi 99% tech pribehu je pravdivych, a ja jsem mela potrebu je napsat. ale lidi nezajima vypraveni z mladi, nybrz to, co se deje ted. takze jsem si zahrala proste znovu na mladou a vypravela svuj pribeh. jen jsme ho zasadila do jine rodiny, protoze by me okamzite nekdo poznal. ale na letne jsem fakt bydlela a vsechny ty zeme fakt projela a zazitky prozila a s lidma se seznamila.
    internet je jeden velky klam, clovek nesmi vsemu verit. ja moc velkou fantazii nemam, takze to, co jsem neprozila, bych si nedokazala vymyslet. ale mam stesti na pestry zivot a tak ho jen popisuju, nic vic, nic min. mej se moc hezky!!

Napsat komentář: Alnagon Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *