Před odjezdem

…věnováno Sajjídovi…

Včera večer jsem byla v Moby Dicku. Čekal tam na mě Tarik-to je fakt tady takovej můj věrnej kamarád, po kterým se mi asi bude dost stejskat. Je to jeden z mála chlapů, kterej na mě nikdy nic nezkoušel a prostě si jen v Moby Dicku se mnou povídá, on tam, pravda, chodí skoro denně. Docela notnej kus večera jsme strávili rozebíráním toho, jestli může fungovat vztah muslima a Evropanky. On sám byl třikrát ženatej s Němkama a nakonec to vždycky krachlo.

K naší konverzaci došlo kvůli tomu, že Šerif, majitel restaurace, je strašně pohádanej se svojí ruskou manželkou Katjou. Nevim, co se stalo, ale včera docela zuřil a říkal, že by ji nejradši poslal domů. Katja se tam jen rychle mihla, měla úplně rudý voči od pláče a pak chtěla zase zmizet. Já jsem za ní šla, chtěla jsem se jí zeptat, jestli jí můžu nějak pomoct, jenže vona propukla v děsnej pláč a zdrhla…

Tentokrát jsem se nezdržela moc dlouho, protože mě čeká ještě docela dost práce, než to tu zabalim a tak musim mít aspoň ty poslední dny trochu čistou hlavu. Slíbila jsem, že se v úterý přijdu rozloučit aŠerif mi říkal, že mě zvou na večeři, tak ať nejim v hotelu.

Pak se mnou opět poslal Sajjída, aby mě odvezl taxíkem domů. O Sajjídovi už jsem se tu zmiňovala. Je to vlastně Šerifův takovej sluha a jeho práce se podle mě jmenuje taky Sajjíd. Může mu bejt něco kolem čtyřicítky, je strašně maličkej, řekla bych tak 150cm a u Šerifa už slouží přes deset let.

No a vždycky, když Šerif něco potřebuje, tak je mu Sajjíd po ruce, cokoliv zařídí, přinese cigára, odveze Katju, přiváží jejího syna ze školy a Šerif mu za tu práci neplatí, ale stará se o jeho rodinu a hradí mu veškerý náklady na život a vypadá to, že jim to funguje docela dobře.

No a já vždycky když odcházim z Moby Dicku, řekne Šerif Sajjídovi, ať přivede taxíka a pak Sajjída pošle se mnou. Sajjíd pak poslušně jede a nakonec vždycky tvrdí, že to Mr. Šerif už všechno zaplatil, podává mi ruku, dívá se mi hluboce do očí, až si občas připadám, jako bych mluvila s nějakým dítětem a pak se se mnou strašně loučí, jako kdybychom se už nikdy neměli vidět. Neskutečný.

Jednou mě tak napadlo, že mě možná Sajjíd tajně miluje a ty taxíky platí on ze svých dlouhodobých úspor bakšišů. Ale to je asi blbost. Než vodjedu, musim mu dát nutně něco na památku…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u „Před odjezdem

  1. Souhlasím s prokopios:-) Je prima, že je na druhé straně i spousta slušných lidí:-) To balení ti nezávidím, ale třeba tě čekají příjemné změny. Jo, tohle jsem našla na jednom cestovatelském servru o řecku, psal to tam jeden delegát, co dělá na řeckém ostrově Lefkada…už tam psal několikrát různé příspěvky, kdy radí lidem před cestováním…a ti, co ho na Lefkadě měli jako delegáta, se o něm vyjadřují dobře. Já ho neznám, ale třeba by tě to zajímalo, i když to Řecko asi nebude pro tebe, to co si představuješ. Tak jen třeba pro inspiraci:
    „Na Lefkádě opět hledají různé sezónní pracovníky. Jestli si chcete užít celé léto na Lefkádě a ještě si trochu přivydělat, tak to není žádný problém. Každý rok tady pracuje plno děvčat Česka v brech, tavernách a kavárnách. I kluci práci najdou, hlavně v půjčovnách. Dnes se mě ptali v půjčovně jestli nevím o někom a shání i třeba Christos někoho do baru na loď Nikolaos. Ale je toho víc. Kdybyste někdo měli o práci na Lefkádě zájem, napište mi na martino@klikni.cz. Ale prosím nepište, že jenom chcete vědět podrobnosti. Nejsem pracovní agentura. Musíte být rozhodnuti, že na Lefkádu jedete, potom vám rád pomůžu najít práci. Ubytování zařizuje zaměstnavatel a samozřejmě, že si vyděláte. Ale jestli chcete přijet jenom kvůli penězům, tak nepište. Ale můžete prožít pěkné léto na krásném Řeckém ostrově.“

  2. flammerole: dik, dneska vecer a zitra mi asi bude do place…

    dita: napodobne:)

    prokopios: myslis? ze by takhle fungovaly ty bozi mlyny??

    dita2: jsi moc hodna a dekuju. i kdyz recko me z nejakyho duvodu proste vubec nelaka. mam chut jet nekam do francouzsky nebo spanelsky mluvici zeme. ale jinak toho od zivota fakt moc nechci:)

    paja: jo, svym zpusobem jo…

  3. Našla jsem Vás,občas se scházíme pod články Páji, ale linku k Vám mi „ukázala“ Sára.
    Zatím jsem stihla jen pár článků, píšete pěkně, tak jsem si Vás přidala do oblíbených.

Napsat komentář: NULI Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *