Pátek večer

u Petronelly

Jak jsem psala, Petronella mě pozvala zase na jeden ze svejch epesních mejdanů. Do toho jejího podkrovního bytu na Nábřeží se vejde snad dvacet lidí. Byl tam její vo 7 let mladší přítel, kterej vlastní půlku Karlína, jeho ségra, která má zase v Praze nějaký docela velký hračkářství a jejíž manžel s polským jménem, kterej pochází vodněkud z Argentiny, ale má švýcarksej pas, je snad jedním z nejbohatších lidí v Praze a pak další vyšňořený paničky a pár buzků, se kterejma se Petronella dost kamarádí. Ale musim říct, že jsou docela v klidu, i když můj šálek čaje tyhle rozmazlený týpci zrovna nejsou.

Každopádně tam ale byl jeden dost velkej sympoš. Jmenuje se Martin a je to Holanďan, kterej tu dělá korespondenta pro nějaký velký holandský noviny. Je mu něco přes třicet a jak jsme zjistili asi po druhý flašce vína, máme narozky ve stejnej den.

Naše seznámení vypadalo takhle: já se procházím se sklenkou šampaňskýho mezi touhle nóbl společností a připadám si jako úplněj kretén, protože všichni maj na sobě koktejlový šatičky a chlapi nějaký vobleky vod návrhářů a já prostě nějakou sukni a bundu z NEXT, co mám ještě z anglickejch výprodejů. Najednou vidim chlápka, kterej je NORMÁLNĚ  voblečenej a taky tak zkoumá lidi vokolo, ale s nikým se moc nebaví, zřejmě nikoho nezná.

Tak jdu za nim a říkám mu: „Ahoj“ a von na to „Hi“, takže bylo jasný /to už bylo i podle vzhledu/, že Čech to nebude, i když to jsem mohla čekat, protože kromě mě tam žádný Češi stejně nebyli. No a tak se ho ptám vodkud je a tak, aby řeč nestála, nakonec jsme si vzali flašku vína a sedli si tam na pohovku a kecali a já začala mlít něco vo tom, že jsem měla narozky a von na to, že von taky a tak jsme se teda dohodli, že je přesně na den vo 14 let starší než já.

Byla s nim fakt docela sranda. Kolem půlnoci jsme se dohodli, že půjdem někam jinam, protože stejně jako mě, i jemu tahle nóbl společnost moc neseděla, takže jsme se rozloučili s Petronellou, kterou jsme po dlouhým hledání našli v jednom pokoji pokuřovat jointa s tím Švýcaro-Argentincem a která nás už tak jako tak moc nevnímala a vodešli jsme do Rubínu, což vodtamtud neni moc daleko.

V Rubínu /pro Nepražáky-to je takovej klub na Malý Straně, kde je votevřeno do rána a zahuleno tak, že nikdo nikoho nevidí/ jsme si vobjednali pivo, protože víno se tam pít nedá a kecali asi do 5 do rána. Pak mě Martin pozval ještě na sklenku k sobě domů-bydlí na Žižkově, kam jsem jela, dala si s nim koňak a vytuhla na pohovce v obýváku, ráno se probudila přikrytá dekou a sundaný boty….

Zavolala jsem domů, aby naši nevyšilovali /ale máme novou dohodu: pokud nepřijdu do 12 v noci domů, znamená to, že někde u někoho přenocuju a přijdu až ráno/, Martin mi udělal snídani a zase jsme si povídali, von říkal, že jede příští víkend do Amsterodamu a jestli chci, že mě vezme s sebou, že jede jen na víkend a že můžem bydlet u jeho ségry. Blbý je, že jsem totálně švorcová, což jsem mu taky řekla a von na to, že to je ok, že mu tuhle cestu proplatěj jako pracovní a výdaje tam, že na sebe vezme von, že prej to neni taková tragedie.

Takže jsem si zase zadělala na další zážitky. Mám pocit, že se Martinovi asi docela dost líbim, koneckonců von mě taky, tak uvidíme, co se z toho vyvine. Doufám, že si zas nekoleduju vo nějakej průser.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u „Pátek večer

  1. A vubec me tak napadlo, ze jsi asi celkem svata. Myslim, ze pises uz rok tento blog a furt nic? Vis , co myslim… Tak nam preju, aby z toho vikendu bylo fajn peprne poctenicko…

  2. gugu: no jo, vis co, jestli si vod tohohle slibujes nejaky takovyhle poctenicko, tak radsi dal necti, protoze i „kdyby neco“, nebudu to sem nijak rozepisovat. exhibicionista sice trosku jsem, ale zase ne az takovej:)

    prokopios: kazdej ma svoji planetu. a to je dobre, ne?

  3. Není nad to být mladá, hezká a chytrá, pak můžeš na to vzpomínat, až budeš trávit víkendy u plotny či žehlícího prkna.Držím palce, ať nabereš správný směr.

  4. ahoj, nahodou jsem se ted neco dozvedel o teto pani: silne mi ji pripominas:)) sorry, nemuzu si pomoct

    Jana Divišová (rozená Mandelíčková) se narodila v Domažlicích v roce 1974, v 18 letech odešla z domova a bydlela v hotelích, redakcích, kde byla zaměstnána, pronajatých bytech, u přátel i na ulici. Vystřídala desítky zaměstnání, z nichž asi nejzajímavější jsou sanitářka na 2. chirurgické klinice na Karlově náměstí, politická poradkyně ČSNS a technická podpora internetového providera. Dále byla vedoucí vydání, redaktorkou, grafičkou a korektorkou. Po celou tu dobu však hlavně řemeslně psala pod různými pseudonymy pro velké množství nakladatelů knihy na zakázku, přičemž svou první knihu vydal již v 21 letech. Dnes se tituly, které napsala, dají spočítat jen velmi těžko, a žánrově spadají od literatury faktu po Murphyho zákony a knižní zpracování televizních seriálů. Příjmení Divišová používá na památku své zesnulé babičky a hodlá si je natrvalo osvojit. Tímto jménem, které přijímá za své nejvlastnější, podepisuje pouze knihy, které považuje za důležité.

  5. dita: zehlici prkno a plotna me desi!!

    gugu: dik za pochopeni. intimnosti tohohle razu parti do jinyho zanru, ne do myho verejnyho denicku.

    prokopios: ty jsi poet!

    leni: ja nevim, asi tyhle veci nejak pritahuju. dam vedet, co se deje…

    paja-ostrovanka: jo, rubin je zahulenej vic nez kdy jindy. ale furt dobrej, i kdyz mi tam nejakej manik vylil pivo na sukni.

    au: tak vo tyhle pani jsem nikdy neslysela a jakakoliv podobnost se mnou je ciste nahodna. i kdyz musim priznat, ze mi tim prirovnanim fakt lichotis. diky. a kdes vubec byl tak dlouho?

  6. Ovšem to, že tady prohlašuješ, že o intimnostech mlčíš, svádí k představám, že se všem těm hodnejm lidumilům, kteří ti pořád něco platěj, ubytovávaj tě apod., umíš odvděčit.

  7. alnagon: hmmm, tak takhle jsem to teda fakt nemyslela. ale vzhledem k tomu, ze co clovek, to jina predstava, nechavam ti ty tvoje. na to mas svaty pravo a ja ti ho nehodlam nijak vyvracet. myslela jsem si, ale, ze takovejhle dojem zrovna nedelam, aspon to nebyl muj zamer. i kdyz je pravda, ze hodne lidi je jako ty. kdyz me videj se bavit, okamzite si to spojujou i s jinejma vecma. takovej uz je holt asi svet chlapu a ja s timhle dost narazim. no jo… tak uzivej svoje predstavy:)

  8. Hele, kočko, nemusíš hned útočit. Je tu vidět rozdíl v mužské a ženské logice. Mluvil jsem obecně, že ses dostala do pasti tím, že ses Gugu nechala vyprovokovat k nějakému prohlášení.
    Vůbec jsem tím nechtěl říct, že konkrétně já si tvořím nějaké pikantní představy. Naopak, působíš na mne za svého blogu jako asexuální fláma 🙂 (nic ve zlým, ber mě s nadhledem) a u toho zatím setrvávám.

Napsat komentář: sonja Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *