Tak jsem se přestěhovala!

novinky z Paříže

Rozloučení s Borisem a Magalií proběhlo v poklidu, jen mi říkali, ať to nepřeháním a vrátím se brzy do Prahy, že rodiče maj vo mě určitě starost. Olga nebyla doma, takže nazdar, po tobě se mi stejskat nebude.

Francois pro mě přijel v malým červeným autíčku a vodvezl mě do nějaký ubytovny, která ale vypadá jako docela slušnej hotýlek, mám tam svůj pokoj a v předsíni malou kuchyňku, sprchy a záchody jsou společný. Provozuje to nějaká dobročinná organizace nebo náboženská společnost, můžu tam prej dva měsíce lacino bydlet. Ještě jsem nezjistila, jestli Francois patří přímo k tý společnosti nebo mi to dohodil nějak jinak, ale to je celkem fuk. Je pořád tajemnej, když se ho na něco zeptám, většinou to zamluví a nevím nic.

Bydlí tam kromě mě celkem podivný typy, co jsem zatím zjistila, všichni jsme posbíraný na ulici, je to tu asi něco jako útulek pro toulavý psy. Vedle mě má pokoj nějaká Alžířanka, teda aspoň to o sobě tvrdí, že je Alžířanka, ale věřit se jí moc nedá, protože strašně chlastá a mluví naprosto nesrozumitelně. Na druhý straně buď nikdo nebydlí, nebo tam prostě není, nic se tam neděje, možná se tam teprve někdo nastěhuje.

Francois mi popřál pěkný bydlení a hned zas vodjel, napadlo mě, jestli von takhle nechodí po ulicích a nesbírá lidi, všechno na to ukazuje, že to bude nakonec nějakej dobročinnej street-worker nebo co. Slíbil, že se pro mě staví v pondělí vodpoledne a půjdeme do práce, ale vůbec neřek, co budu dělat, to mě dost štve, von prostě nic neprozradí předem, jako by se bál, že mu uteču.

Naproti ubytovny je malej parčík s lavičkama, tak tam vod rána sedím a čekám, smolím tenhle článek a jsem zvědavá, co se bude dít. Já jsem sice holka statečná, ne? – ale musím přiznat, že je mi trochu ouzko. Já a práce? To jsem ještě nezkusila, a mám začít zrovna v Paříži, a navíc vůbec nevím, co je to za job. Připadám si tak trochu nesvobodně, mám aspoň ten pocit, ale na druhou stranu, tak jsem to chtěla, tak žádný srabárny…

A když na to přijde, zmizet do Prahy můžu hned zejtra…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 komentářů u „Tak jsem se přestěhovala!

  1. Taky ti přeju hodně štěstí, hlavně si hlídej doklady a peníze, když na tý ubytovně vegetujou takový podivný typy. A ať ta práce za něco stojí:-)

  2. Ty jses teda naivka holka. Udelej si aspon kopii pasu a posli ji Magalii. Myslim, ze na tebe nikdo neceka, kdo by te zivil, satil, zajistoval to dobre placenou praci a staral se o tebe bezelstne… Takovej uz je zivot…

  3. Hele a jak te ten tvuj Francois nasel? Tys mu rikala kde bydlis nebo jak? To mi nejak uniklo…
    Tak doufam, ze nechytnes na ty ubytce blechy nebo neco horsiho 😉 Opatruj se holka ty jsi takovy tele tak ne ze uz se tu pak neobjevi zapis a my tu budem resit kde jsi se ocitla!!! 🙂
    Hodne stesti 😉

  4. leni: tady je celkem fajn chlapek na vratnici a sem tam me necha na par minut na netu.

    adel, mery: no jo, to s tim pasem me vubec nenapadlo, to urcite udelam, dik za radu.

    melounek: neboj, brzy zas napisu, ale nemam moc pristup na net.

    spanelka: no, zase v tom parciku, kde jim ty bagety, ne? tam ja furt chodila a doufala, ze se ukaze. a to tele beru jako kompliment, jo??:))

  5. Přeji jen šťastné koncea musím přiznat, že se to docela dobře čte. Jsem už trošku šťoura a tak jsem zalistoval pozorněji v Tvých předchozích příspěvcích a našel jsem spousty nesrovnalostí. Takže už žádné obavy o Tebe nemám, stejně jako Tvůj otec a celá rodina.
    Nedávno jsme se tady loučili s kolegou, který dědil ve Francii a stěhoval se tam, dobře se to četlo.
    Přeji Ti hodně dobrých nápadů a jsem zvědav, jak to budeš rozvíjet dál, na blogu je vše dovoleno

  6. buteo: ja vim, v mym zivote je proste spousta nesrovnalosti. a ja si zalozila blog proto, ze mi nikdo kolem me moje story neveri.

    takze ver never, hlavne, ze sem rad chodis, potrebuju se zkratka nekomu vykecat…

  7. sonja:Jasne ze tele je kompliment 🙂 🙂 🙂
    Vis jak zpiva Nohavica: Kdybych ho nemel, zalem bych skonal, nic kloudneho bych v ziti svem nevykonal, jste pro me vsecko, otce i matko, vsak nejvic je mi moje telatko 🙂

Napsat komentář: sonja Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *