V Paříži

zas je to jinak

Paříž je nádherná, hlavně v noci! Magalie mě vzala na nákupy, bylo to úžasný, vidět to šílený zboží, všechno, na co si člověk vzpomene, ale brzo mi z toho už začalo docela hrabat, bylo toho prostě moc, tak jsem jí řekla, že na to nejsem, že chci jít raději do ulic. Koupila mi kalhoty a takovej extravagantní svetřík, ještě jsem vtipkovala, že to v Londýně užiju, to jsem samozřejmě zas netušila, jak se věci ve skutečnosti mají, člověka čekaj všelijaký překvapení.

Poprosila jsem Magalii, aby mi ukázala něco ze starý Paříže, a bylo to super, nejvíc se mi pochopitelně líbily všelijaký ty kavárničky a vinárničky přímo na ulicích, v jedný jsme se usadily a sledovaly cvrkot, na chodníku hráli nějaký Taliáni a dělali hroznej bordel. Byli tam zřejmě už dlouho, snad vod rána, protože najednou se překvapivě sbalili, jako že už toho maj dost a že končej, ale netrvalo dlouho, a jejich místo hned zaujala nějaká černošská kapela, ale Američani to nebyli, mluvili francouzsky, i když zpívali anglicky.

Další velkej vobjev bylo víno, co Magalie vobjednala, strašně dobrý, Chablis se to jmenovalo, to jsem v Praze nikdy nepila. Tady asi nemá cenu pít pivo, vodku jsem taky moc neviděla, kdekdo si dává víno, a úplně to chápu, líp se to sem hodí. Paříž! Je to úplnej Babylon, všelijakejch ras, cizinců cizokrajnejch, strašně všechno pestrý, až z toho jde trochu strach.

No a pak se to stalo. Jak jsme tam s Magalií seděly, najednou přišla esemeska od Honzy z Londýna a začínala slovem: Hrůza! Hned jsem věděla, že se něco přihodilo, a Honza psal, že vypadl ze soutěže hned v prvním kole, s čímž evidentně vůbec nepočítal, myslel si, že určitě postoupí dál a že bude v Londýně celej tejden, ale teď byl namydlenej, nevím, jestli se mu to nepovedlo zahrát nebo tam byla tak silná konkurence, prostě ho vykopli, takže najednou tam neměl co dělat, a psal, ať se nezlobím, ale že na to kašle a hned zítra letí domů.

Takže takhle to najednou je. Já jsem v Paříži, na zítra mám letenku do Londýna, ale vůbec nevím, co dělat. Mám letět do Londýna? Když tam Honza není? Kde bych bydlela?

Řekla jsem Magalii, co se stalo, a vona byla tak hodná, že mi nabídla, ať pár dní zůstanu u nich, a pak se můžu vrátit do Prahy. Ještě si to přes noc rozmyslím, ale vypadá to, že si Paříže ještě trochu užiju.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 komentářů u „V Paříži

  1. bud tam nejdyl jak muzes 🙂 ja chtel jet na cely prazdniny stopem do francie a najit si tam nejakou praci; sice mam praci uz i tady, ale porad to zvazuju..

  2. SB: to je fakt, zatim mam kliku na lidi

    AU: asi tu budu, dokud me nevyhodej, zacina se mi to fakt libit..

    melounek: presne tak.

    gomba: to musim jeste zazit!!

  3. To se mi libi, takovy rozhodovani… Londyn nebo Pariz 🙂 Me se libilo i tam i tam, oboji za to stoji, drzim palce a preju stastny pokracovani 🙂

  4. URCITE PARIZdokud to pujde, zkus to tam, ja bych si tam aj hledala praci a zkusila to na dyl nez jen na par dnu… do Londyna muzes vzdycky a Honza je divnej, srab, nemohl tam zustat, a byt s tebolu…?…kasli na nej!

  5. alnagon: ja za to fakt nemuzu…

    spanelka: dik, zatim asi zustanu, aspon doufam…

    raven: no, ted uz zas na svetriky moc neni, spis na tricicka:))

    paja: jo, presne, moje rec, takhle to udelam.

    leni: na honzu kaslu, vlastne uz jsem se na nej vykaslala, na piano hraje bozsky, ale jinak je to buran.

Napsat komentář: melounek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *