Mám tu na návštěvě kámošku se synem. Zadaly jsme dětem úkol, ať popíše každej svoji mámu, že za to dostanou zmrzku. To jsme si docela naběhly. Můj 11 letý synek napsal:
Maminka se jmenuje Sonja. Umí vařit hodně dobře, sice dvě jídla, ale to nevadí. Je hrozně přísná, ale to nevadí. To, co se mi líbí je, že umí bojovat s naší ďábelskou paní učitelkou.
To, co se mi také líbí je, že nekouří, protože ten, kdo kouří se mi zdá pitomec pitomej.
Taky se mi trochu nelíbí, že hodně pije alkohol. Její nejoblíbenější pivo je Zubr a Corfu beer. Nikdy jsem neviděl, aby pila vodu, jedině v čaji.
Miluje cestování, s čímž bych souhlasil.
Sedí celý den na počítači a napsala už tři knihy. Ta jedna mě vůbec nezajímá.
Nebaví ji skoro žádná hra, v tom je nudná. Jinak je ok. A teď chci zmrzlinu.
Pak mi dala kapky moje sedmiletá dcera:
Moje maminka je průvodkyně a je moc hodná, ale nemám ráda, když řve. Já tady tohle píšu, abych dostala zmrzlinu. Maminka má autíčko a jedeme třeba do Pirgi nebo do bazénu. Maminku asi baví nejvíc psát knížky. Maminka dobře dělá sladkosti a tatínek dobře vaří. Maminka nekouří, ale tatínek chce někdy kouřit, ale nedokáže to.
Mě štve, že v létě má moje maminka takovou práci, že jí nemůžu říct ani jedno slovo. Tak dobrou a nazdar kašpar.
No a kámoška je na tom chudák ještě hůř, její 12 letý syn napsal:
Moje máma se jmenuje J.K., ačkoli je už rozvedená a až příliš často u (s) ní spí její přitel Milan. Podle mamčina popisu padesátník-workoholik. Ale zpátky k mamce: mezi její přednosti patří například flexibilita, dokáže změnit plán na zbytek týdne v řádu vteřin.
Jinak velmi ráda cestuje, což ji stojí až příliš mnoho energie, kterou doplňuje v posteli, nebo tzv. Mezzo litro krasí aspro neboli půl litru bílého vínka, její oblíbené je retsina Malamatina, přičemž ji kritizuji, že je mírně podnapilá nebo že jí to moc chutná.
Když je řeč o penězích, je nutno podotknout, že spolu s jejím ex manželem, filozofem Radkem, nadělala dluhy astronomických rozměrů. Myslím, že jsem napsal vše, co je dobré vědět o mojí mámě. P.S. nic ve zlém.
A tak to máme. Svorně jsme dětem řekly, ať přehodnotí svůj náhled na své matky pokud nechtějí skončit v dětském domově…
Sonjo, s kámoškou to tedy pěkně vedete! Dostaly děti zmrzlinu?
Janýskova věta o vodě v čaji mě nadchla, ale tedy dvanáctiletý kámoščin synek zaválel ještě víc. Máš se za rok na co těšit.
P.S.: Včera jsem tě zase viděla v televizi (bohužel neslyšela, protože v redakci – jmenujeme se Mediafax – to máme potichu), vypadáš na tý doprovodný fotce tak pěkně a slušně a distinguovaně, ale teď už vím, co si mám myslet 🙂
ja a distinguovane? nepletes si me s ostrovankou? ta je takova seriozni:)
Haháá, no tééda!
– a komentář píšu samozřejmě jen proto, abych dostala zmrzlinu…
mam z toho jeste ted uplne spatny svedomi, fakt. hruza, jak nas videj deti.
cha, niet nad detskú úprimnosť!
a len dodám na základe učiteľskej praxe – deti podobné veci radi vykecajú kdekoľvek, zhruba do veku 12 rokov. (potom už príde puberta a niektorí prestanú rozprávať úplne, napr. môj brat)
jo, to je mi uplne jasny. takze ted kdyz deti vodesilam do prahy, muzu se tesit na to, ze cela CR bude vedet, ze piju vodu maximalne v caji…
:o)))))
Časem se to zlepší, až povyrostou a začnou dělat stejné nesmysly:o))
doufejme…
Ahoj Sonjo, to jsem se zasmála odpovědím tvých dětí!:-) Řeknu ti jedno, děti v každém věku potřebují něco jiného. Přijdou chvíle, kdy pro ně nebude až tak důležité, jestli jim maminka běhala za zadečkem, ale jestli mají důvod si jí vážit. Takže si myslím, že blogování je docela dobrá investice do budoucna! A že ti to jde dobře…!!! Pozdravuj ostrovanku. 🙂
diky, kalliopi, ostrovance rada vyridim. ja myslim, ze deti vubec nepotrebujou, aby jim mamy behaly za zadkama.
šmarjá, to je stašidelný… u nás zrcadlo funguje taky dobře, ale zatím není tak brutální… koukám se mám za pár let na co těšit… jsme s dcerou ve stejný den a je to znát už teď…
:))) asi byla blbost jim davat psat neco takovyho