Nedávno jsem přinesl ze starořečtiny něco jako tři mínus, takže z toho máma nebyla úplně nadšená, ale zato jsem zabodoval dost z fyziky a historie a taky z Iliady. My totiž probíráme podrobně Homérova  Odyssea a Iliadu. Loni jsme dělali Odyssea a letos Iliadu. Je to hrozně komplikované, člověk si musí pamatovat neskutečné množství jmen, míst a bojů, k tomu různé olympské bohy a jejich děti a ženy. Ale mě to celkem baví. V historii si docela pamatuju i data.

Tuhle jsem jedl řeckou nutellu, která se jmenuje merenda. Dostal jsem od našich k svátku celý kilový kyblík. Díval jsem se při snídani na obal a pak se zeptal táty: „Tati, víš, co se stalo v roce 1941?“ To táta nevěděl, nejdřív si myslel, že to bylo něco ve Druhé světové válce, ale nemohl si vzpomenout co. Tak jsem mu říkal: „No, to je rok, kdy byla poprvé vyrobená Merenda….“ To tam totiž na tom obalu bylo napsáno. Táta se začal  strašně smát a to se moc často nestává. On se skoro nesměje, když já nebo ségra něco říkáme, protože nás nikdy neposlouchá.

Nejlepší je ale jeden mámin kamarád v Praze, který má svoji kapelu, která se jmenuje Tatabojs. Ten, kromě toho, že je s ním fakt velká zábava (když přijede na Korfu, hrajou se mnou se svojí manželkou nejrůznější hry, několik mi jich přivezl a naučil mě je), tak miluje taky nutellu. A ten nedávno napsal článek k Mezinárodnímu dni nutelly a psal tam, že úplně nejlepší kombinace není banán s nutellou nebo palačinka s nutellou, ale…. čtverečky čokolády namočené do nutelly!!! Tak s tím úplně souhlasím. I když mně palačinka s nutellou mi úplně stačí. Jenže pak přišel ten průšvih s palmáčem…

Palmáč

Už jste o něm slyšeli? Palmový olej. A jestli ne, tak buďte rádi, protože to znamená, že vás tím nebuzerujou rodiče, tak jim to hlavně ani radši nepřipomínejte.

To je totiž tak: moje máma se někde dočetla, že palmový olej je nezdravý, a ještě k tomu se kvůli jeho pěstování vypalují deštné pralesy a tím se ničí planeta. Tak začala zkoumat, ve kterých potravinách ten olej je, a začala ho bojkotovat. No, a hádejte, kde je ho nejvíc? Přesně v těch potravinách, které máme se ségrou nejradši. A rozhodla se, že tyhle potraviny PROSTĚ kupovat nebude. Takže, nejhorší ze všeho je nutella.  Chápete to? My máme dovolenou nutellu jen o víkendu a teď ji máma přestane kupovat? Dá se vůbec žít bez nutelly? Přijde mi, že můj život ztrácí smysl.

A představte si, co teda máma vymyslela. Řekla, že si budeme dělat nutellu doma a pak ji můžeme jíst v neomezeném množství. Takže vyrobila asi kilo oříškové pasty, což nemělo s naší milovanou nutellou absolutně nic společného a my se ségrou jsme se rozhodli, že i když to vyloženě odporné není, budeme bojkotovat zase ji. Takže máma, která do toho vrazila spoustu peněz, byla nucena celou oříškovou pastu sníst sama, aby se nezkazila, a to pořád drží nějaké diety, chacha!! (To jsme jí se ségrou docela přáli. Už takhle má velký břicho a tohle kilo oříškové pasty už jen tak neshodí…)

Jakoby nestačilo, že jsme přestali jíst mekáče, protože tam ségra našla krysí chlup, tak jsme na to přestali mít chuť.

No, ale abych pořád neodbočoval. Dalším produktem jsou křupinky. Naše ranní křupinky, které jíme ke snídani s mlékem, než jdeme do školy! Máma nás chce zabít, nebo co? Místo toho nám začala kupovat nějaké zdravotní cereálie, které se prostě jíst nedají.

A jak je tím úplně posedlá, začala péct (moje máma!!!!!, která neumí pořádně ani štrůdl) nejrůznější cukrovinky, naprosto nepoživatelné, ale hlavně, že nemají palmový olej. Tuhle mi ségra vyprávěla, že strávila s mámou asi hodinu v supermarketu, protože nám chtěla koupit sušenky na svačinu a četla tam všechny ty nápisy, co to obsahuje.

Když jsme ji přemlouvali, ať toho nechá, že stejně planetu nezachrání, říkala nám, že kdyby prej byli všichni takoví sobci jako my, tak budeme pořád žít ve feudalismu, za diktátora nebo v komunismu. Nevím sice, co to přesně znamená, ale asi by mi to nevadilo, pokud by mi feudalisti, diktátoři i komunisti povolili jíst nutellu.

Nakonec se nám podařilo mámu přesvědčit, že když uděláme kompromis, bude to dobré pro všechny. Protože když bude takhle pokračovat, planetu stejně nezachrání, a ještě k tomu si zabije své vztahy v rodině. S tím nakonec souhlasila, a tak jsme alespoň naši nutellu zachránili…

Ale musím tedy říct, že moje máma je někdy pěkně praštěná a dost nám leze na nervy, a my se ségrou jsme v takových chvílích naklonění spíš tátovi, kterýmu je všecko jedno…

pokračování příště…

obrázek nutelly a banánů kreslila Agáta Lžičařová.