Myslím, že už jsem vám říkal, že mě celkem baví výtvarka. Ani ne proto, že bych uměl nějak zvlášť hezky malovat. Třeba krajinky a lidi a tak, to neumím vůbec. Ale můj kamarád Kuba mě naučil tak trochu výtvarně přemýšlet, což se mému učiteli na výtvarku dříve strašně líbilo.

 

Jenže my teď máme nového učitele. Je to takový nepříjemný chlapík, může mu být snad třicet nebo čtyřicet a šlape si na jazyk. A není s ním žádná sranda. Pořád posílá každého k řediteli. Největší legrace je, když pošle k řediteli našeho spolužáka Vasilise, což je ředitelův syn! Ten totiž pořád provokuje, jenže teď měl nějaký dost drsný konflikt se svým tátou, takže se s ním nebaví. A tak když učitel poslal Vasilise k řediteli za to, že ve třídě začal vyprávět vtip o chlápkovi, který si šlapal na jazyk, všichni jsme čekali, co se bude dít.

 

Vasilis nám to pak vyprávěl. Šel teda za tátou a táta se ho ptal. „Co jsi zase provedl?“ jenže Vasilis, protože se s ním nebaví, mlčel. Jeho táta začal mít pěkné nervy z toho všeho a začal na něj řvát, ať mu to řekne, proč tam přišel, jenže Vasilis zase mlčel. Takže ředitel musel zavolat jiného učitele, který přišel a ptal se Vasilise, co udělal, ten mu to před svým tátou řekl, a tak ten učitel to musel tomu tátovi, teda řediteli, tlumočit, a ředitel úplně zuřil. A protože se nechtěl nechat už takhle ponižovat, poslal Vasilise zpátky do třídy.

 

Takhle nás všechny posílá k řediteli každou chvíli, a protože nám je ředitele líto, tak většinou obejdeme školu a vrátíme se, a když se nás učitel zeptá, co říkal ředitel, řekneme, že nám vynadal a řekl, ať už se to neopakuje.

 

S tímhle šíleným učitelem ale mám teď v poslední době největší problémy já. Začalo to všechno takhle: učitel nám na tabuli namaloval sluníčko, které podle mého názoru vypadalo jako vajíčko. My jsme se tomu s klukama strašně smáli, což ho dost namíchlo.

 

Pak nám řekl, že máme namalovat něco my. A já jsem namaloval vajíčko. Učitel přišel a říkal: „Co je to?“ Já na to: „Vajíčko přece…“

 

Učitel úplně zrudnul a řekl: „To je všechno? Tak tam snad ještě něco dokreslíš, ne?“

 

Tak jsem chvilku přemýšlel a pak tam nakreslil druhé vajíčko. To už byl s nervama úplně na pokraji a řval: „Co je zas tohle?“ Ta mu říkám, že druhé vajíčko, a on mě poslal k řediteli. Jenže já tam nechtěl jít, protože mi přišlo trapné jít k řediteli proto, že jsem namaloval vajíčko. Tak mu říkám: „Pane učiteli, jestli jste chlap, tak si to se mnou vyřídíte tady jako chlap s chlapem a nebudete mě posílat k řediteli…“ To ten učitel málem zkolaboval, tak mě vyhodil ze třídy a dal mi neomluvenou hodinu.

 

Jenže tím to neskončilo:

 

Příště jsme měli nakreslit na jeden obrázek mír a na druhý válku. Prostě nějaký symbol. Tak já nakreslil na jeden papír vajíčko a na druhý vajíčko, které jsem začmáral. Učitel přišel, vyvalil oči a začal řvát: „Co to jéééééé?“ Já zas na to: „To je jako mírové vajíčko a válečné vajíčko.“ Učitel se fakticky strašně vzteknul, že to je jen počmárané vajíčko, tak jsem ten válečný papír vzal a vajíčko probodal tužkou a okraje papíru prostě roztrhal, jako že to bylo prostřílené a ještě na to padla bomba. Dostal jsem další neomluvenou hodinu.

 

Při další hodině nám nakreslil na tabuli časovou osu a doprostřed napsal nulu. Tak jsem nahlas řekl: „Jé, hele, vajíčko…“ Samozřejmě se celá třída začala strašně smát.

 

No, a pak historka s výtvarkou vyvrcholila, když jsme měli v další hodině nakreslit jeden obrázek studena a jeden tepla. Tak já na ten studený nakreslil vajíčko (jako že je z lednice) a na ten druhý omeletu. Na druhý den učitel nepřišel do školy.

 

Když jsem tohle vyprávěl doma, máma se začala strašně smát, i když mě napomenula, že nemám provokovat, a zároveň říkala, že teda učiteli jeho pozici fakt nezávidí.

 

Jenže můj táta, který všechno poslouchá jen na půl ucha, se strašně naštval a řekl mi, že zajde za učitelem a omluví se mu prý za mě. A pak mi řekl, že nechápe, proč tomu vejci nenakreslím knírek nebo čepici, protože vůbec nepochopil, že jsme jako zadání žádné vajíčko nedostali.

 

Po chvíli z něj ale začalo padat, že když byl on v mém věku, měli na výtvarku jednoho starého učitele, který byl hodně přísný. Jednou měli namalovat vázu, a táta, který neuměl malovat, namaloval vázu s námořnickou čepicí a tam, kde bývá na čepici takový ten proužek, kde je napsáno jméno lodi nebo armády, ve které ten člověk slouží, tam táta napsal jméno toho učitele….

 

No, a pak se diví, po kom to mám, a nadává mi. Jo, a ještě z něj vylezlo, že při hodinách francouzštiny zdrhal ze školy oknem. Tak komu se chce a za co omlouvat?? Nechápu.

 

pokračování příště…

 

Obrázek vajíčka nakreslila….překvapivě… Agáta Lžičařová