…

Dalším obrovským překvapením bylo složení Williamovejch hostů. Kromě vožralýho Davida tu už byla jeho matka (na tu nemám nejlepší vzpomínky, takže mě málem kleplo, když jsem ji ráno potkala) a jeho ségra, která dělávala komornou princezně Dianě a byla jednu dobu její nejlepší kamarádkou. Diana  taky šla za kmotru všem jejím dětem.

Já se vzbudila děsně brzy, protože v Británii je o dvě hodiny míň než v Řecku. Rozhrnula jsem závěsy a spatřila vycházející slunce nad zálivem na konci cestičky lemovaný okrasnejma cypřišema. Nádhera. Šla jsem se projít okolo moře, všechno bylo ztichlý, na trávě byla jinovatka a záliv se utápěl v mlze a sluneční záři.

V jídelně už voněla anglická snídaně jak se sluší a patří a služebná Evelyn přinášela další a další jídlo. Williamova matka, lady Monika, je už prastará dáma, která skoro neslyší a má těžkýho Alzheimra. Nikdy bych neřekla, jak může tahle nemoc zapůsobit pozitivně na některý lidi. Jeho máma je nejen najednou milá, ale ještě k tomu fakt vtipná, má totální suchej anglickej humor a má chuť se bavit, což před dvaceti lety teda vůbec neměla. Takže jsem strávila dost času s ní, musela jsem na ni ale křičet, aby mě slyšela a opakovat jí některý věci třeba pětkrát, protože je mezitím zapomněla.

Nejhorší katasrofa byl ale David. Od rána si nalejval jednu sklenku whisky za druhou a každýmu neustále vykládal svoje historky. Byl fakt docela votravnej. Nejdřív se ptal na otázky, ale nečekal nikdy na odpověď, ale začal sám mlít o něčem úplně jiným. Já jsem se chtěla po snídani projít, on se na mě pověsil a já se ho za žádnou cenu nemohla zbavit. Nejlepší byl William, kterej řekl, že se celej víkend musí učit na nějaký bankovní zkoušky, takže doufá, že se společně zabavíme a budeme odpočívat. Musela jsem se strašně smát, protože tohle je od něj typický. Pozve lidi, který k sobě absolutně nepasujou a pak sám zmizí.

V poledne nám Evelyn uvařila fantastickej oběd a William otevřel několik lahví výtečnýho francozskýho vína a pak zase odešel studovat. Já jsem si chtěla číst, ale měla jsem Davida neustále v patách. Mezitím už byl natolik vožralej, že mi furt říkal, že se mnou chce mít děti. Já nevim, čím tyhle starý vožralý intelektuály přitahuju. Ale jsem na ně jak magnet, to je fakt síla. Nakonec jsme si říkala, že se ho zbavim, když se půjdu prjít, protože jemu se evidentně nechtělo, ale šel se mnou, akorát dost vrávoral, takže jsem ho zase dovedla zpět.

V salónu někdo mezitím rozdělal oheň a připravil čaj. Lady Monica seděla na pohovce a četla si. Když jsem přišla, odložila knížku a začala mi vyprávět, jak její muž pracoval pro královnu a William byl ustanovenej jako kluk královninym pážetem a pak za to dostal od královny nějaký vyznamenání. Nedávno byl vyznamenanej řádem KCVO, což je nějakej ukrtuně noblesní titul. Ona pochází z nějaký šíleně aristokratický rodiny a její manžel je spřízněnej s anglickou královnou. Na klavíře jsou fotky z Lauřiný svatby, na který je i královna i princezna Diana. Když jsem se Lady Moniky ptala, jestli se s královnou dobře zná, zamyslela se na chvilku (asi si musela vzpomenout, kdo královna je) a pak řekla: “ No, kdybych vešla k ní do pokoje, věděla by, kdo jsem, ale nevoláme si denně.“ A pak na mě jedním okem mrkla. Tnektorkát mě ta paní fakt baví.