Na večeři s doktorem | Sonja bloguje

a taky v baru…

Fakt pardón, že jsem to minule nestihla dopsat. Tak budu pokračovat. Takže když se mě dr. Takis zeptal, jestli půjdu na večeři, v duchu jsem si prolítla svoji lednici, kde jsem měla jedno žluklý máslo, půlku flašky bílýho vína, shnilý rajče a v mrazáku zamrzlou flašku becherovky tak, že nejde vyndat, nadšeně jsem souhlasila. Ono jedno teplý jídlo za čas, když teda nepočítám ty blafy v hotelech, kam můžu chodit, se docela hodí.

Takis mě vyzvednul v internetový kavárně, kam jsem šla mezitím a říkal, ať jdu s nim. Bydlí přesně za rohem od kavárny. Když otevřel dům a zmizel v jeho útrobách, dostala jsem trošku strach a raději na něj čekala dole. Jenže za chvilku se ozvalo volání, ať jdu nahoru a tak jsem vystoupala po starejch dřevěnejch schodech a vešla do takovýho šílenýho polorozbořenýho bytu, fakt drsný. Takis mi nabídnul pivo a prosil, ať chvilku počkám, že se převleče a vyrazíme.

Pak jsme vyšli ven a já myslela, že pojedeme autem, ale před domem stála taková strašná starodávná zrezlá motorka, na tu Takis nasedl, kejvnul, ať si sednu za něj a jel někam směr sever ostrova. Nejeli jsme dlouho, jen do vesničky Gouvia, kde jsme našli takovou docela příjemnou italskou pizzerii a sedli si tam. Já si dala špagety s mušlema, Takis pizzu Margharitu a k tomu jsme vypili několik džbánků vína. Jenže Takisovi furt volali z nemocnice, takže když jsme dojedli, usadil mě naproti v baru a prosil, ať počkám, že musí jet k nějakýmu případu a odjel asi na hodinu pryč. Chvíli jsme si fakt myslela, že už nepřijede, ale naštěstí jsem u sebe měla knížku, tak jsem popíjela víno a četla si a on nakonec dorazil. Vyprávěl mi různý šílený příhody z nemocnice, který byly tak absurdní, že jsem se fakt strašně nasmála.

Pak jsme vyrazili za tou starou paní, která zase upadla do komatu, takže tam už na překládání nic nebylo a Takis říkal, že už pro ni objednali vrtulník a vezmou ji do Atén na operaci. To je fakt smutný. Je tady s patnáctiletou vnučkou, která je z toho úplně špatná a který jsem mezitím musela zajistit odlet domů.

Pak se mě Takis ptal, jestli chci jít ještě někam na drink, tak jsme šli do jedný venkovní hospůdky, kde měli moji oblíbenou whisky Lagavulin, tak jsem objednala dvě a viděla, že doktor šel trošku do kolen, protože tyhle věci jsou tu dost drahý. Jenže já si říkala, že bych ho měla teď zas pozvat já, když za mě platil večeři. Nějak jsme se ale zakecali a nakonec těch panáků vypili každej snad pět a najednou byly tři ráno….

Takis mi povídal, jak se oženil s jednou Němkou, která ho ale bila, tak i když ještě neni rozvedenej, ona žije v Německu a on tady. Jak s ním chtěla mít děti a vždycky si plánovala přesně dny, kdy by je měli dělat, měla to zapsaný v diáři a pak už mu od rána říkala, ať přijde brzy domů, což ho vždycky tak vyděsilo, že třeba nepřišel vůbec a prostě různý další historky, že jsem fakt brečela smíchy. On měl asi bejt spíš herec než doktor, protože když povídá, tváří se u toho jako Mr Bean a je to fakt sranda.

Já jsem pak šla zaplatit ten účet, když šel Takis na záchod, a ten z toho byl tak v šoku, že mi asi desetkrát děkoval a říkal, že za něj v životě žádná ženská nic nezaplatila, že se to tu v Řecku nedělá. Pak se ale smál a říkal, že mi ten účet rád přenechá, protože takhle hříšně drahou whisky on by si teda v životě neobjednal.

Kolem třetí jsme se rozloučili, já nechala auto pro jistotu v Kerkyře a vzala si taxíka domů. Na druhej den jsem si auto jela vyzvednout autobusem a pak jsem šla do kanceláře, kde si mě zavolal místní šéf a ptal se, kde jsem byla celou noc, že nějakej řidič autobusu viděl moje auto s firemním nápisem na náměstí v sedm ráno…… Ach jo, tyhle drby. Kdy už se konečně někdo přestane plést do mejch soukromejch věcí??

18 komentářů u „Na večeři s doktorem“

Teda Ty jsi hodna,ze doktora pozves na piti :-))
Taky zvu klido chlapa na drink 🙂

Vnucky a zranene babicky mi je lito,snad to nejak dobre dopadne

18 komentářů u „Na večeři s doktorem“

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář