a začínám se pěkně zabydlovat.

Tak ve středu a v pátek jsem byla na španělštině a jsem úplně nadšená! Za prvý máme strašně prima učitelku, sice jí skoro vůbec nerozumim, ale učí nás třeba tak, že nám pouští různý písničky, pak nám rozdá text a my se mu snažíme porozumět. Teď probíráme písně kanárskýho zpěváka Pedra Guerry, kterýho jsem tímhle objevila a úplně jsem se do něj zamilovala. Krásně hraje na kytaru a má úplně skvělý písničky. Nejlepší je Gente sola, ale to jsem na youtube nenašla pořádně, tak bych ráda dala jinou, ale ale bohužel to neumim.

Ve třídě je nás osm, Francouzka s Belgičanem, ti jsou pár, pak jeden starej Němec, jeden mladej Němec, Portugalka, která ale umí španělsky dokonale, nevim, co tam vůbec dělá, pak Japonka a Nor. Zajímavá skvadra.

Po kurzu jsme všichni vyrazili do hospody, ten Němec nás zavedl do jedný německý hospody hned vedle školy, která je úplně skvělá. Má dřevěný lavice a stoly venku a podávaj tam německý točený pivo a strašně dobrý topinky s tatarákem. Tak jsem si tak pochutnávala na těch topinkách a nějak jsme se bavili o mase a já jsem říkala, že nesnášim syrový maso, že kvůli tomu ani maso nemůžu vařit, abych ho nemusela chytat syrový do ruky. Načež se na mě kouknul ten starej Němec Walter a říká:"Cože? A Ty ho nemůžeš vidět a chytat, ale jíš ho?" A já na to:"Ne, to bych se vážně pozvracela…" a Walter:"Ale vždyť jíš ty topinky s tatarákem!" Já úplně zděšeně:"Cože? To je syrový maso?" Načež všichni úplně lehli smíchy. A tak jsem se ve svých dvaceti letech dozvěděla, že tatarák je syrový maso, ale naštěstí mi mezitím zachutnal, takže to neřešim.

Jinak tady teda probíhaj mohutný přípravy na vánoce, což je v tomhle podnebí fakt dost divný. Všude umělej sníh a jakoby zasněžený stromečky, kamkoliv se člověk hne, všude hrajou vánoční muziku. Španělská vánoční muzika je docela legrační, takže jsem si koupila cédéčko s koledama, který tu furt hrajou, abych měla památku do budoucna. Nejlegračnější je píseň Feliz Navidad, prospero aňo y felicidad, kde se úplně nesmyslně mísí španělština s angličtinou. Ale to byste prostě museli slyšet.

O víkednu nás ten Walter, to je asi sedmdesátník, pozval všechny k němu do domu, kterej si tu postavil. Je to nádhernej baráček s bazénem na útesu a on tam žije jen se svojí ženou a strašně si užívaj důchodu. Jeho manželka nám všem uvařila oběd, on pak vytáhl nějaký strašně dobrý vína, co měl ve sklepě a docela jsme si pokecali, každej, jak uměl.

Jsem ráda, že je tam takováhle sympatická parta. Život je hnedka vo hodně příjemnější. K tomu všemu sem tam zajdu na drink s Maxem, Michaela moc nevidim, akorát mi furt telefonuje a když nemám co dělat, zajdu do protější kavárny na kus řeči s Džalílem, s tím Alžířanem. A do toho všeho mi přijede už za 14 dní William! Začínám bejt fakt spokojená.