a sangría

V pondělí sem přijeli jedni moji skvělý klienti, který jsem potkala loni v Egyptě. Jane a Marc. Ubytovali se kousek ode mě a předtim už mě na letišti hlasitě zdravili. Slíbila jsem jim, že půjdeme večer na drink a tak jsem je vzala do mý oblíbený malinký hospůdky El Nido, kam chodívám většinou na snídani. Dali jsme si džbánek sangríe a docela dobře si povídali. Pak ale přišlo dalších několik džbánků a pak jsme se přesunuli naproti do hospody Tejas Verdes, což je taková šíleně turistická hospoda, kterou vedou dva Rakušáci /seznámil mě s nima Max, od kterýho si pronajímaj ubytování/ a v týhle hospodě hrajou každej večer takový dva tlustý chlápci na kytary a zpívaj kanárský písničky.

Tam jsme si dali další sangríu a kecali a poslouchali ty muzikanty, až to nakonec dopadlo tak, že já za nima šla a ptala se jich, jestli by uměli zahrát Summertime, že bych si s nima zazpívala /proč začnu vždycky zpívat na veřejnosti, když v sobě mám 2 promile?/a  voni se na sebe tak koukli a pak začali hrát Summertime ve španělským rytmu- tumtu rutututumtum tumtum rutum tutumtum- a řekli, ať jdu teda dopředu a já si vzala mikrofon a snažila se přizbůsobit jejich tempu, což se mi docela povedlo. Celá hospoda strašně tleskala a chtěla, abych zazpívala ještě něco, jenže už jsme neznali žádnou společnou písničku, tak jsem si šla zase sednout a majitel, ten Rakušák Rudy, nám přinesl na účet podniku další sangríu a říkal mi, ať si tam přijdu kdykoliv zazpívat a že tam mám vždycky dveře otevřený a sangríu zdarma. Tak doufám, že se tu neupiju k smrti.

Včera jsem je zase vzala do karaoke baru, kde jsem byla předtim dvakrát s mým předchůdcem Johnem a tam je takovej docela legrační majitel Angličan, kterej, když mě viděl bez Johna /S Johnem jsme tam totiž zpívali písničky z Pomády/, myslel si, že jsme byli pár a rozešli se a tak na mě pořád směroval nějaký divný chlápky, z čehož Jane s Marcem měli dobrou srandu. Každej jsme si tam zazpívali nějakou písničku, zahráli kulečník a dali pivo a pak jsme šli domů, protože já jsem byla hodně unavená, měla jsem tyhle dny docela dost práce.

Dneska musím jen jedný rodině zorganizovat auto a pak další vyzvednout a odvézt do Loro parku, což je taková místní geniální zoologická zahrada a jinak mám celkem volno, kromě nějakýho papírování, tak jsem si řekla, že se po delší době půjdu zase vykoupat. Venku svítí sluníčko, teď dopoledne je něco kolem dvaceti stupňů a tak už se těšim, až si na chvíli lehnu na pláž, i když fouká docela silnej vítr.

Jo a abych nezapomněla: V neděli mi volal William a ptal se mě, jestli s nim nechci jet na vánoce do New Yorku, že tam maj nějakej podnikovej večírek, já mu ale říkala, že odsud nemůžu odjet a tak jestli by nechtěl on přijet na vánoce za mnou. Von vo tom chvilku přemejšlel a pak řekl, že jestli se mu podaří zrušit svoji účast v N.Y., tak že by teda přijel!!!

Tak jen doufám, že to klapne, protože už jsem měla maličko stíhu z toho, že tu budu na vánoce úplně sama, i když tady se to určitě zas tak moc neprožívá. Končim a jdu na cortado con leche-moji oblíbenou kávu s mlíkem.