O setkání s Jimmym
V pátek jsem měla v pět odpoledne sraz s Jimmym. Požádal mě, jestli bych přišla do kavárny Slavia naproti Národnímu Divadlu, je to takový jeho místo, kam chodil ještě za komunistů z Britský rady na kafe a potkával se tam s různejma umělcema.
Tenkrát prej Britská rada byla v Jungmance, to si vůbec nepamatuju, já si vzpomínám jen matně, jak už byla na Národní.
Když jsem přišla do Slavie, seděl už u stolečku u vokna s výhledem na řeku a na Hrad a psal si nějaký zápisky a pil kafe. Mile mě přivítal, je to totiž takovej ten starej anglickej gentleman, takže mi pomohl z bundy a vodstrčil mi židli, abych si mohla sednout a docela vykulil oči, když na otázku, co si dám, jsem vodpověděla, že kafe a vodku…
Já přitáhla všechny ty svazky a tak jsme to tam spolu probírali. První jsem mu říkala, jak to vlastně celý bylo sepisovaný, jak je tam napsaný, kdo to psal, pod krycím jménem, jestli to bylo dobrovolný hlášení nebo ten člověk byl zaúkolovanej, jestli je to prověřenej agent nebo jenom někdo náhodnej a tak.
Pak jsem mu četla, že tam je napsaný, jak se zasekli jednou s řidičem ve výtahu a jak von z toho byl na mrtvici a hrozně se bál a tak tam ten řidič napsal, že je strašnej zbabělec a posera. Na to Jimmy řekl, že je to fakt strašně sprostý, že si na to pamatuje, že prej už měl z toho všeho sledování takovou stíhu, že když se zasekli v prastarým výtahu někde nad sklepem a všude byla tma a nedalo se dejchat, měl dojem, že ho chtěj asi takhle zabít.
Pak jsme přešli k tý jeho sekretářce, která tam fakt dobrovolně vykecala strašně moc věcí. Já se ho první ptala, jestli chce vědět, kdo se za těma jménama skrejvá a že mu to možná nebude příjemný, ale že se to dá najít na stránkách MV a je to docela lehký. A von že jo, že to teda rozhodně. A pak už jen poslouchal s votevřenou pusou. Když jsem skončila, vobjednal Jimmy dvě vodky, jednu pro mě a jednu pro sebe a pak ještě jednu pro sebe.
Chvíli jen tak koukal ven z vokýnka a mě bylo jasný, že si to všechno sesumírovává v hlavě a že je mu asi dost hrozně a tak jsem si zapálila, koukala na ten nádhernej pohled na Prahu a přemejšlela, co tohle muselo bejt za úplně šílenou dobu.
Asi za půl hodiny se Jimmy kouknul na hodinky a jakoby se lekl, že mě nechal tak dlouho čekat, že se tak zamyslel a začal bejt jako docela veselej a říkal, že to vlastně vždycky tak trochu tušil. Že sice nevěděl tohle všechno, ale některý věci, že mohla vykecat fakt jenom vona a že teď ale neví, jestli jí to má říct, že to ví. Že dokonce korigovala tu jeho knihu, co píše a von jí v tý knize na konci napsal i poděkování /mě ho tam prej napíše taky, jupí!/, ale teď že se všechno úplně změnilo a vůbec neví, jak dál. Pak se najednou zvedl, dal mi vobálku s penězma, omluvil se, hrozně mi ještě jednou děkoval a řekl, že musí rychle vodejít a byl pryč.
Já tam seděla sama a koukala na ty příšerný číšníky, co tam vobsluhujou. Takový nevochotný chlápci, co jim všecko trvá celou věčnost, ale pak se rychle sápu na to svý dýško.Mastný vlasy, motýlek, špinavý nehty. Hnus. Vůbec nechápu, proč sem ti umělci tak rádi chodili. Kromě toho úžasnýho výhledu je to docela otřesnej podnik, aspoň podle mýho názoru.
Tak jsem se zase rozepsala vo vážnecjch věcech, ale slibuju, že příště už to bude vo něčem veselejším, teda pokud mě Martin nezahltí tragickejma historkama z Kosova…
To by bylo skoro jako na scénář na film. Ale upřímně nechci vědět, co si ten člověk teď o nás myslí…
To je fakt šílený. Ještě že už sou takový doby pryč. Hnus.
Ale obdivuju tě, jak rychle si to zvládla. Musela to být fakt dřina, tohle všechno dát do pořádku. Myslím ty papíry.
No, už je to za tebou, prachy máš, a navíc se můžeš radovat z demokracie :o)
ta doba musela být strašná a je MOC dobře, že se o tom dovídáme. a nejlepší jsou takovéto silné individuální příběhy. ještě někdy uslyším nějakou píču ve vlaku říkat, že bylo za komunismu dobře….!
Je to teda síla, co lidi dřív dělali a dokonce dobrovolně. Jenom mě tak napadá, že pro udržení teplýho místečka by byli někteří schopní donášet i dneska.
prokopiemáš příliš zjednodušenej pohled na věc. V tý době v týhle zemi žily miliony lidí, kteří o podobných špinavostech neměli ani páru. Žili si svůj obyčejnej život, chodili do svý obyčejný práce, bydleli ve svých obyčejných domech a vychovávali svý obyčejný děti s obyčejnou jistotou, že svou práci mají na furt, že jim nikdo nevezme jejich bydlení a že až zestárnou, budou mít z čeho žít. Tu jistotu jim teď někdo vzal. A ještě se musej dívat ve zprávách na některý ty kreténský ksichty samolibejch politiků, kteří sociálních jistot s úšklebkem a ironickýma poznámkama o „zbytečným marodění“ a „zbytečnejch sociálních výdajích“ pořád ubírají a ubírají. Nazývat někoho takovýho „píčou“ je přinejmenším nevhodné… Bylo by dobrý si zkusit tohle uvědomit než začneš odsuzovat. Nezažils – nevíš.
Individuální příběhy jsou sice silný a dojemný, ale furt jenom individuální…
Což není obrana minulýho řežimu, to chraň pámbu, jen snaha o objektivnější pohled.
duna:samozřejmě si tohle uvědomuju, vulgární výraz jsem ale použil velmi uvážlivě. právě lhostejnost a zavírání očí podle mě umožnily tak dlouhou existenci totalitního režimu. a nesmírně mi vadí, že ti lidé, kteří tehdy zavírali oči (stejně jako „obyčejní“ Němci, kteří za 2. sv. války „o ničem z ancistických zvěrstev nevěděli a chtěli jenom žít“), dnes nedokáží projevit sebekritičnost. To, že „mlčící většina“ jen žila a neviděla (pro vlastní pohodlí nechtěla vidět!!!) násilí páchané byť jen na jediném člověku, je pro mě neodpustitelné (je mi 21, můžu si radikální názory dovolit…).
sonja: pořád musím přemýšlet nad tím titulkem a jeho hlubokou pravdivostí…
Mam nazor nekde mezi dunou a prokopiem…zily tu i takzvane p..y udavacske, i lidi co opravdu nic vedet radsi nechteli (myslis duno, ze ty „jistoty“ byly az zas tak skvely ?) a pak tu hlavne zilo i dost takovejch, kteri chteli jen ZIT. Bez udavani sousedu a kolegu ale i bez strachu co by se s nima stalo, kdyby se chovali odvazne……
L.Já nevím, jestli byly ty jistoty skvělý, ale většina těch lidí žádný jiný jistoty ve svým životě nepoznala. Kolik procent obyvatelstva asi mělo s čím srovnávat? Kolik bylo těch, co měli dostatečnej přístup k informacím, eventuelně se pohybovali v nějaké intelektuální společnosti? Většina těchhle lidí manuálně pracovala, jako zaměstnanci, zemědělci… Upřímně řečeno z něčeho ten únor 1948 vzejít musel. Kdyby byla většina obyvatel spokojená v poválečné kapitalistické společnosti, asi by nenastal, ne? Navíc většina z těch, co mají dnes názor ten, že za komunistů bylo líp, zažila druhou světovou (viz moje babička), takže doba, která přišla krátce po ní, byla tou válkou poznamenaná.
duna:únor 48 (docela aktuální debata…) nevzešel z ničeho, byl jen logickým završením procesu, který začal v Londýně, Moskvě a Jaltě v roce 1943, ne-li dřív… na tom, že kdyby Patton osvobodil Prahu, mohl by poválečný vývoj vypadat jinak, něco bude, ale vyšší místa rozhodla jinak, stejně jako o něco později, když byl na příkaz z Moskvy odmítnut Marshallův plán…
co chci říct: únor 48 nebyla záležitost „československého lidu“, jak se 41 let tradovalo, byla to záležitost vyšší politiky. je to kolotoč- v 46. KSČ vyhrála ve volbách, údajně z vůle lidu. ten byl ale zmanipulovanej faktem, že většinu území a hlavně symbol ČSR, Prahu osvobodila RA, což zase vyplývalo z příkazů shora…
to jen tak na okraj 🙂
nemyslim si, ze se da neco/nekdo takhle smahem odsoudit. vsechno strasne zalezi na konkretni situaci. estebaci meli neuveritelnou moc veci manipulovat a skodi jeste ted ze zahrobi. jak je videt, tak docela slusne. asi by stalo za to si s tou sekretarkou promluvit. jinak je to samozrejme hnus fialovej…
Dost smutná diskusea jsem strašně šťasnej, že mne, jakožto maturanta, potkal listopad ’89. Vůbec netuším, jak bych se choval, kdybych zažil komunismus jako dospělý a přicházely tlaky. Faktem je, že já jsem nebyl připosranej, já jsem byl vychován tak, že jsem režimu věřil.
alnie: to nemyslis vazne, zes jeste v 18 rezimu veril????!!!???? tos fakt nic nevedel, netusil??
co je divného že v 18 věřil,člověk se zmítal v různých názorech a realitě,nakonec já jsme ted nastoupil do party lidí kde dva 35. muži požadují návrt do let budování komunismu
duna: nemysli si asi nic o nas, spis o ty dobe, kterou sam zazil.
kowakova: jo, to teda drina byla, ale zas na druhou stranu pro me dost zabavna. pripadala jsem si jako bond girl:)
prokopios: vis co myslim, ze je jeste tragictejsi? ne, ze to nekdo rekne, ale ze tem lidem fakt lip bylo! to je prece hruza.
adel: to asi jo, pokriveny charaktery se najdou v kazdy dobe. ale jak jsem zjistila, tak nektery lidi byli fakt k vecem donuceny a to muselo bejt sileny.
L, paja-ostrovanka: jo, tak nejak bych si to taky myslela, ale asi to vidim zjednodusene jako prokopios.
alnagon: pro me tezko predstavitelny. jeste nikdy jsem se ve svym zivote nesetkala s nikym, kdo by byl presvedcenej minulym rezimem. takze jsi prvni.
vaclav: promin, nejak jsem tvuj komentar nepochopila a proto nemuzu reagovat. muzes to trochu vysvetlit s tou partickou?
sonja:ono je vždycky jednodušší nechat za sebe myslet někoho druhého a jen jít s davem. ahlvně nevyčnívat, originalita a individualita je trestná… brr!
jo a sorry za nevyžádaný odkaz, ale blog mladého liberálního ekonoma Pavla Kohouta velmi přesvědčivě hovoří o tom, jak to vlastně bylo s komunistickým „blahobytem“, vřele doporučuju:
http://blog.aktualne.centrum.cz…3
paja, sonja:Nojo, rodiče nás srabácky vychovávali tak, abychom věřili, že myšlenky socialismu se svým kolektivizačním plánování vedou k rychlejšímu rozvoji společnosti než individualistický „brownův pohyb“ v kapitalismu. Nebojte, vyrostl jsem z toho.
Ovšem jímá mne hrůza, že ještě dnes jsou lidé, kteří by to chtěli vrátit a přitom ne snad proto, že by oni patřili k těm mocným, ale proto, že jsme se měli dobře tak nějak všichni.
myslím, že by se to dalo shrnout známým bonmotem (zaboha si nevzpomenu, kdo ho pronesl, ale zase mi to zní na Churchilla): „Kapitalismus nerozděluje rovnoměrně bohatství, zato komunismus rozděluje rovnoměrně bídu.“
no tak napis jak to dopadlo s tou sekretarkou, ale lepsi bude tvoje patalie nez smutny fakt komunisticke ery…
dik za vase nazory a prispevky. jestli se s jimmym jeste nekdy uvidim, mozna o tom napisu,jak to dopadlo. jinak uz je to pro me vicemene uzavreny. ale docela dobra lekce….