a trocha melancholie..

Tak to vypadá, že asi teda fakt chodim do práce… To jsem nečekala, že mě to bude bavit a že budu fakt každý ráno poctivě vstávat. Ale Petronella je tak úžasná a dělá všchno s takovým nadšením, že nemám to srdce jí nic vodříct, i když prohrabávat se v tričkách asi nebyl zrovna můj životní sen.

Včera, když jsem přišla do práce, řelal mi, ať sedám k ní do auta, že pojedeme koupit pick-upa, protože musíme vozit krabice s tričkama. Tak jsme prostě šly do nějaký Škoda galerie, vybraly tam bílýho pick-upa, vona na něj ještě vobjednala zastřešení na korbičku, ale to bude nějakou dobu trvat, pak z těch chláků, s pomocí mých překladů, vymáčkla docela slušnou slevu, /voni z ní byli úplně na větvi/ a pak jsme zase jely zpět do kanceláře. Tam mi nalila becherovku a řekla, že vod příštího tejdne mám aspoň auto, ať už do práce nemusim jezdit hodinu všema možnejma prostředkama, protože to je ve Stodůlkách a autem mi to fakt trvá asi dvacet minut. Hurá.

Pak jsem jí říkala, že přijde Peter a že bude hledat práci a vona hnedka, ať ho prej přivedu, že z něj udělá skladníka, což by se jí šiklo, protože má šílenej binec ve skladu a nikdy tam nemůže nic najít. A tak že by ho na pár tejdnů mohla určitě potřebovat.

Takže teď už jen zbejvá najít Petrovi nějaký ubytování a bude to. Aspoň tu budu mít zase nějakou spřízněnou duši, protože mi poslední dobou přijde, že mý starý kámoši jsou úpně někde jinde a já si s nima nemám moc co říct. Některý jsou na vejšce, takže maj jiný starosti, Jarka, jak už jsem psala, kupuje věci na mimino a pere se s vlastním osudem a mě Praha přijde zase docela depresivní. Už ať je aspoň pryč ta hnusná zima, kdy člověk neví, jaký je vlastně roční období.

Jinak Martin, ten Holanďan, se mi celej víkend nevozval, až dneska ráno mi volal a ptal se, jestli prej nepůjdem večer do kina. Tak nevim, jestli mám jít. Na jednu stranu se mi fakt docela líbí, na druhou stranu mě děsně iritujou jeho boty, nosí totiž takový pohorky, ve kterejch má takovou tlustou nohu /nevim, proč mi tak záleží na botkách, ale hnusný boty těžko snášim/ jako kopyto a hlavně mi říkal, že na konci února se stěhuje do Budapešti, protože měl po třech letech Prahy plný zuby a korespondenta pro bejvalej Východní Blok může dělat i tam, jenže tak se rozhodl, než jsme se seznámili a teď už s tim nemůže stejně nic dělat. Myslim, že ho to začalo trošku mrzet.

Každopádně je s nim ale docela sranda a k tomu všemu mi připadá jako dost chytrej chlápek, takže se na to kino nakonec možná nechám fakt ukecat.

Musim taky po pravdě přiznat, že mám trošku depku z některejch komentářů v mým minulým příspěvku. Najednou mi přijde, že někdo, kdo chce slyšet kdovíjaký senzace, ze mě chce dělat nějakou lehkou děvu, kterou já jsem nikdy nebyla a ani nebudu. První jsem chtěla bejt nad věcí, což člověk asi musí bejt, když se vykecává na internetu, ale na druhou stranu mě děsně mrzí, že někdo může ze mě mít takovejhle dojem.

A jestli je to fakt světlo, ve kterým mě chlapi viděj, tak si možná na základě toho rozmyslim i tu svoji návštěvu Holandska, aby z toho nebylo nějaký fiasko. Uf, nikdy jsem netušila, že mě budou ovlivnňovat kecy úplně cizích lidí, ale asi i to budu muset holt překousnout…