Tak to mě teda podržte!

Teda já vás nechci furt unavovat se svojí nudnou prací u milionářky Kate. Ale vo tomhle teda napsat musim! Už jsem tu popisovala, že mě má zřejmě za naprosto neschopnou holku, protože po prvním vaření mi radši dala žehlení, po prvním žehlení už jsem neměla žehlit košile, po prvním žehlení jinejch věcí už jsem mohla jen utírat prach a teď? Ve středu vodpoledne jsem tam došla a čekala, co tam teda budu dělat, jestli už si najala někoho i na to utírání prachu. Kate mě ale překvapila. Ptala se mě, jestli by mi nevadilo, kdybych dneska nic nedělala, že bychom spolu vyrazily ven. Já koukala jako spadlá z višně a řekla, že mi to samozřejmě neva.

Vzala mě do jedný malý hospůdky kousek vod Sloan Square. V půl šestý vodpoledne tam nebyla skoro ani noha. Daly jsme si flašku vína a já furt čekala, co přijde. Kate se mě první ptala dost na mě, vodkud jsem a co dělám a tak a já pořád nechápala, vo co jí jde.

Pak to z ní ale začalo padat. Jestli jsem si prej všimla, že John chodí strašně pozdě z práce a že je z toho strašně nešťastná, že minule do toho kina nakonec samozřejmě nešli, že je vlastně furt sama, že má sice x lidí na různý práce, ale nemá s kým promluvit. Že k ní choděj na čaj paničky ze sousedství, který jsou ve stejný finanční situaci, na čaj, ale že maj jen takový ty povrchní kecy a člověk si s nima nemůže vo ničem vopravdu popovídat, protože vona tuhle anglickou mentalitu naprosto nechápe. S Johnem se seznámila před 9 lety, když v Americe studoval a pracoval a von si ji pak vodvezl do Londýna, když získal tuhle super placenou práci. Ale že to tady strašně nenávidí a je fakt nešťastná.

Já jsem vůbec netušila, co na to mám říct. Jen jsem jí tak dala ruku kolem ramen a poslouchala ty její srdeční výlevy. Vona se mě ptala, jak je to s Williamem, jestli taky nechodí domů, tak jsem jí musela vysvětlit, že já s Williamem nemám nic společnýho kromě toho, že jsme kámoši /aspoň doufám/ a že u něj bydlim. Ale že ho vlastně vůbec nevídám, ale ani si na něj nedělám žádný nároky. Že je ale taky věčně pryč.

Pak mi říkala, že by si tak ráda vyrazila někam s někým normálním, že ji nevyhovuje se bavit s takovou tou šlechtickou smetánkou, ke který patří její manžel a že zjistila, že jsou diametrálně vodlišný a že chce vzít děti a jet na nějakou dobu do Států za svojí rodinou, aspoň do vánoc, pak by tam za nima John přijel a vidělo by se, co bude dál.

A mě zatim napadla úplně šílená věc. Když mi říkala, že John jede na víkend s Williamem a pár kamarádama na nějakou usedlost střílet bažanty, zeptala jsem se jí, jesti nechce v sobotu s náma na mejdan k Isabelle, to je ta Švýcarka vode mě ze školy. Bude to u rodiny, kde Isabella bydlí a kdo bude chtít, může tam i přespat./Rodina je na víkend taky pryč, jinak se nedovedu představit, co by na to řekli, i když Isabella tvrdí, že jsou fakt v klidu…/ Kate se první tvářila že na takový věci moc neni, ale pak se najednou začala strašně smát a řekla, že proč ne, že řekne chůvám, ať se postaraj vo děti a určitě přijde. Pak mi dala 45 Liber a řekla, že to mám za tu středu i za pátek, že nemusim chodit, že stejně nic nepotřebuje a že se uvidíme v sobotu.

Tak jsem zvědavá, jestli zejtra fakt dorazí. Já mezitim jdu dneska místo práce s Andersem /tím švédským spolužákem, co tak božsky zpívá a hraje na kytaru/ na pivo, jenže předtim musim voběhnout pár míst s inzerátama a shánět si novou práci, když Kate vodjede.

Jedno ale musim teda říct: že jak je vidět, peníze fakt štěstí nepřinášej. To si musim pamatovat!!!