Učit se, učit se, ach jo

den D se blíží

Ufff, nemám co psát, už dva dny žádný zážitky, pořád jenom koukám do těch hnusnej papírů a snažím se dostat do hlavy aspoň pár slov ke každý votázce. Co je tohleto za život??

Jediný, vo čem se dá mluvit, že jsem volala Báře, abych jí hned vykecala, jak se mi tu Lukáš červenal a vůbec celej vybarvil, Bára se do telefonu tvářila, jako že ji to moc nezajímá, ale zajímalo, to bylo jasný, nenápadně se vyptávala na podrobnosti, a myslím, že měla nakonec radost. Ale snažila se to nedat na sobě znát, možná taky nějaký pochybnosti cejtila, jsem zvědavá, jak to bude dál.

Já si myslím, že by se k sobě docela hodili, voba jsou chytrý jak vopice, akorát nevím, chodit se spolužákem, to by mě moc nebavilo, už se dávno znají, co se vo sobě můžou dovědět novýho? Ale takový případy byly, to je jasný, pak se vzali a bylo to asi dobrý, takže proč ne?

Já teda bych si nechala líbit nějakou větší romantiku, a taky, že jo, protože já se žádným spolužákem nechodím a chodit nebudu, můžu se těšit na naprosto neznámý maníky, s kterejma se seznámím, ha, už se těším.

Vomlouvám se, že tady tak pindám, ale potřebuju si dát voraz vod těch šílenejch maturitních votázek, už mi z toho slušně hrabe. Ale za čtyři dny bude po všem! Na to se těším, to bude pohoda!! Pokud to teda udělám..

Jo a ještě jednu věc sem napíšu. Máma mi kupuje každej den sušenky máčený v čokoládě, prej je čokoláda dobrá na mozek, tak mě zásobuje. Strašně se cpu a tloustnu!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u „Učit se, učit se, ach jo

  1. pamatuju sejak o svaťáku jsem byla u mojí babičky v Čáslavi,bábi mi vyvařovala děsný pochoutky,já se cpala a taky mi děsně hrabalo… trvat to dýl, tak je ze mně duševní troska!! Přeju pevný nervy!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *