a taky neučim

Já už vás s tou svojí maturitou, svaťákem a spolužačkama fakt nechci dlouho votravovat. Ale ještě párkrát, než vodmaturuju, teda jestli vodmaturuju, a pak už se snad můj život začne ubírat jiným směrem.

Včera jsem se rozhodla, že kašlu na všechny pozvání od kohokoliv na pivo, vezmu si vaše rady k srdci a začnu se fakt šprtat. Koneckonců za tejden, maturuju v úterý, už bude po všem.

No a tak jsem vypnula mobil i počítač, aby mě to nesvádělo odpovídat na smsky a projíždět blogy a sedla si k tý debilní češtině. Anglinu a ruštinu snad zvládnu, akorát se ještě musim kouknout na nějaký reálie, ale snad jim půjde hlavně vo to, to vokecat. Děják je sice trošku drsnej, ale to snad nakonec zmáknu taky.

Takhle jsem se fakt poctivě učila celý tři hodiny, když najednou mi u dveří do bytu někdo zvoní. Já jdu votevřít, myslela jsem, že si ségra zapomněla klíče, jenže von tam stál ten profesor. Dal si hnedka nohu do dvěří, prej ať ho pustim na chvilku dál, že mi chtěl fakt jen pomoct a některý věci vysvětlit.

Nevěděla jsem, co s tim, jenže zas mi přišlo takový blbý se s nim dohadovat na chodbě a tak jsem ho vzala do kuchyně a uvařila mu kafe a beze slova si sedla před něj a čekala, co z toho kreténa vypadne.

Vyndal si z tašky /nosí takovou koženkovou aktovku, von je vážně nechutnej…/ nějaký lejstra a řekl mi, že mi vypracoval nějaký maturitní otázky, jako abych to líp pochopila  a tak, že prej by mu bylo fakt líto, kdybych jako u toho vyhořela a že to mi nikdy moc nešlo a jestli nechci, ať se na to mrknem spolu, že má dvě hodinky času.

Koukala jsem jako blázen, po tom, co jsem mu minule řekla po tom posledním zvonění, jsem fakt nechápala. A tak jsem ho vzala do pokoje a von mi to normálka všecko vysvětlil. Snad učivo za celou základku a gympl mi byl schopnej vysvětlit ve dvou hodinách. A dobře.

Potom mi řekl, že chápe, že se s nim nechci teď před maturou moc bavit a že to respektuje,ale že by se se mnou po maturitě rád sešel aspoň na chvilku, má toho na srdci docela dost a ať se fakt nebojim, že se minule choval jako kretén, ale vůbec to tak nechtěl. A pak se na mě tak strašně smutně podíval, popřál mi hodně štěstí k maturitě a šel si vzít do chodby tu aktovku a já šla votevřít dveře.

Podal mi ruku a já nevim, co to do mě najednou vjelo, přišlo mi ho jakoby úplně líto, jak tam tak stál, tak jsem mu vlepila pusu na tvář a zabouchla jsem.

No jo, jenže uznejte, že po tomhle zážitku jsem aspoň na jedno pivko zajít musela. Zavolala jsem teda Lukinovi a rozhodla se, že dneska už jsem se naučila až dost a že si některý věci vyjasnim, ať můžu v klidu spát.

Lukáš byl strašně překvapenej, protože vod toho posledního zvonění dělá mrtvýho brouka a že bude do hodinky na Letný. A tak já tam čekala, až konečně dorazil. Když mě uviděl, byl celej strašně nervozní, vůbec nevěděl, jak se má chovat. Říkala jsem mu, že na to celý zapomenem, že jsme byli vožralý a tak, abych mu ten trapas ulehčila, jenže von se na mě tak divně furt díval a furt byl jako děsně červenej.

A pak mi najednou říká:“ Sonjo, chci se ti strašně vomluvit. To, co jsem ti říkal v tý hospodě, to byly fakt kecy. Vim, že to nebylo fér, ale strašně jsem chtěl, aby Bára žárlila…“

A tak já už vážně nevim. No vyznáte se v tom někdo??