Novinky

strašidelný i výborný

Dneska vodpoledne maj přiletět naši a já už se fakt nemůžu dočkat!! Potřebuju děsně nějakou morální podporu. K tomu všemu budu tenhle tejden slavit svý dvacátý narozky /což je taky hlavní důvod jejich návštěvy/ Celý příspěvek

Vopruz v Puertu

a definitivní tečka za Nikasem

Ve středu jsem měla docela dost práce, protože se v jednom hotelu začali bouřit lidi, že je tam hnusný jídlo a že má půlka hotelů průjmy. A tak volali různejm svejm právníkům do Anglie, sepisovali různý protokoly a vrhlali se na mě jako vosy na med. V pondělí celá tahle povedená grupa vypadne a další už nepřijede, protože tenhle pošahanej hotel možná zavře hygiena. Hambduláh! Jak by řekl můj alžírskej známej v protějším kafé. Celý příspěvek

Smrt na jazyku

…doslova…
Jak vidím, zase jsem dlouho nic nenapsala, protože jsem úplně vyplivnutá z posledních dnů. Kromě toho, že jsem tu měla tolik návštěv, jsem taky samozřejmě pracovala, chodila pozdě spát, vypila hektolitry sangríe a jinejch drinků a tak jsem ráda, že všichni vypadli. Po Silvestru odjeli skoro všichni, až na Holanďana Jeroena, kterej si to tu prodloužil vo dva dny, protože chtěl jet na obhlídku golfovejch hřišť a poptat se tam na práci, zřejmě se mu tady dost zalíbilo. Celý příspěvek

Silvestr v Puertu

a parta kamarádů

Jsem nekonečně a neskutečně a neskonale a nebetyčně blbá!! Pozvala jsem si totiž na Silvestra pár kamarádů a všem slíbila, že můžou bydlet u mě…Zásadní chyba. Takže dorazila moje švýcarská kámoška Isabella se svojí sicilskou kámoškou Monicou, která je protivná fakt nesnesitelně. Taková primadona. Celý příspěvek

William odjíždí

…pokračování příběhu vo mejch nejkrásnějších vánocích

Takže kde jsem to skončila: jo, jak jsme jeli do Narodniho Parku Teide. To je prostě úplně úžasnej les v kopcích vedoucích k tý nejvyšší hoře, což je ještě pořád činná sopka. Tam jsou všude rozestavěný takový grily venku v přírodě, takže kdokoliv může přijet, přivézt si, co chce a grilovat. Celý příspěvek

Vánoce s Williamem

…na pokračování…

Čas běží tak zběsile, že prostě ani nestíhám nic psát a William už zase bude pryč. V neděli jsem ho vyzvedla na severním letišti a jeli jsme ke mně domů. Přivezl mi moji oblíbenou whisky Lagavulin a takovej strašně těžkej parfém, kterej mi sice moc nevoní, ale aspoň budu mít na něj vzpomínku. Celý příspěvek

Vánoční večírek v Puertu

a konec vopruzáckýmu klientovi

Sobotní večírek v Turquese Playe byl dokonalej. Já jsem z toho měla strašněj strach, protože já tyhle snobácký večírky moc nemusim, ale nakonec mi dost pomohla ta Kubánka Maria Carmen, která mě vytáhla do nějakýho obchodu, kde mi pomohla vybrat nějaký slušný voblečení, který se mi nejen docela líbilo, ale ještě jsem se v tom cejtila i docela dobře. Celý příspěvek