a o malým trapasu
Když jsem přišla do ulice Overstone road, rozlučila jsem se s Ianem a šla najít Williamův dům. Williama jsem neviděla možná dva nebo tři roky. Seznámili jsme se, když mi bylo asi devět. Jezdil totiž do Československa pomáhat různejm lidem, pašoval zakázaný knihy a vůbec dost riskoval. Celý příspěvek
Cesta za Williamem
Bydleli jste někdy u cizí rodiny? V cizí zemi? Pro mě to naštěstí nebylo poprvý, ale stejně je to snad pokaždý nepříjemný.
U Steadmanů byla přísná morálka znát. Žádný velký debaty, přátelský gesta v mezích anglickýho chladu. Celý příspěvek
17.11.1989
I v Řecku je dnes svátek. Slaví se tzv. Polytechnio, kdy se v sedmdesátejch letech s na polytechnice vzbouřili studenti proti tehdejší juntě a někteří z nich byli zastřeleni. Celý příspěvek
Konec utrpení..
Stanici metra na Victoria station znám tak dobře, jako nikdo jinej. Trčela jsem tam celkem snad čtyři hodiny. Když už jsem šla telefonovat potřetí, zželelo se mě dozorčího nahoře /to mi poradil ten černošskej dozorčí dole, kterej mi zároveň slíbil pohlídat kufr/ a pustil mě dolů bez zakoupení si nový jízdenky. Roger se furt neozejval. Začala jsem bejt zoufalá. Sedla jsem si na kufr a měla slzy ve vočích a přemejšlela, co budu dělat. Celý příspěvek
a počátky svých dobrodružných cest
Moje cestování začalo už v dobách komunismu, kdy mě rodiče posílali na pár dní do Východního Německa, abych se naučila trošku německy. Možná sem svoje zážitky někdy napíšu, mám je totiž pořád v živý paměti. Celý příspěvek
tě jednou doženou..
Zjistila jsem, že posledních pár let žiju dvojím životem. Nemyslím tim ani tak Sonja versus Ostrovanka jako spíš Sonja žijící a Sonja pozorující. A najednou se mi začíná zdát, že Sonja pozorující převládá a přestává žít svůj vlastní život. Že se ho účastní jenom jako divačka. Celý příspěvek
a v taxíku
V úterý jsem se konečně potkala se svejma spolužačkama z gymplu a kamarádkama -Lindou a Eli, to jsou ty, jak mě překecaly na Korfu, ať jdu do Takise. Dohodly jsem se, že půjdem do hospody U zavěšeného kafe na Úvoze, protože je to za prvé skvělá hospoda, za druhé tam Eli, která má mezitím tři děti, hnedka vedle bydlí a taky jsme se chtěly připojit ke každotýdenním hudebním úterkům, který bejvaj dost podařený. Celý příspěvek
a další story s Andersem a Isabellou
V pátek dorazil Anders a tak jsme zašli všichni tři do Břevnovskýho kláštera a pak se toulali po Praze a zastavovali v různejch hospodách. Od Černýho vola pokračovali přes Rubín až na Starý město, kde byli ti dva ubytovaný a já nakonec s nima, protože Isabella dostala místo jednolůžáku dvojlůžák, tak jsem se k ní na víkend nasáčkovala. Celý příspěvek
O pražskejch hospodách a setkání s Isabellou
Tak jsem Praze. Po tak dlouhatánský době je to docela šok,protože je tu fakt hnusně a prší. Já z tohohle počasí mívala vždycky slušný depky, ale teď, když vim, že se zase vracim pak zpátky do tepla, to tolik neřešim. Celý příspěvek
aneb blog o blogu
Jednou takhle sedim u počítače, venku hnusně, prší a prší. Janýsek je ve škole a Ofélie si dělá svoje „lálálá“ s knížkou ve svým pokojíčku. Bavim se po skypu s jedním internetovm kamarádem, kterýho jsem potkala fakticky na internetu, ale ve skutečnosti před pětadvaceti lety v Praze. Celý příspěvek