Zahradní party u Johna

a nečekaný známosti

Takis mě nakonec docela vydusil a vůbec nezavolal. Až jsem v pátek seděla v internetový kavárně a před ní je taková taverna, Kokoras se jmenuje, a najednou dovnitř vlezl Nikos, ten Takisův kámoš a prej, že tam sedí venku, jestli nejdu na víno. Tak jsem řekla, že jo, jenže Takis tam nebyl. A Nikos mu hnedka volá, že tam sedíme spolu a jestli nechce přijít, že tam čekáme na něj. Jenže Takis se nějak seknul a řekl, že nepřijde.

Nikos mi ho dal k telefonu a já mu říkala, ať určitě přijde, že se na něj těšim a tak se nechal ukecat a asi do tří minut byl tam…

Seděli jsme v tý taverně, popíjeli víno a kecali, ten jeho kámoš Nikos je docela vtipnej, měl dobrý hostorky a na sobotu večer nás pozval k jednomu svýmu anglickýmu kámošovi Johnovi na večírek.

Pak se rozloučil a já jsem zůstala sama s Takisem a bavili jsme se, co kdo z nás mezitím dělal a on řekl, že mě nechtěl furt prudit po telefonu, že čekal, až se ozvu sama. A že ho dost mrzelo, že jsem se neozvala, proto zase nechtěl dorazit, když mu volal Nikos.

Skončili jsme u větrnýho mlýnu v zátoce Garitsa a máčeli si nohy v moři a povídali si zase asi do dvou do rána. Pak mě šel Takis doprovodit k autu a u auta se mě snažil políbit, jenže já jsem se nenechala. On se na mě tak podíval a řekl mi, že mě má hrozně rád a že mě nechce dostat do postele, ale chtěl by si mě vzít a mít se mnou čtyři děti!!! Já jsem první koukala jako puk a pak jsem se začala smát a ptala se ho, jak ty děti chce udělat, když mě nechce dostat do postele…. Pak jsem nasedla do auta a odjela.

V sobotu jsem si na sebe vzala džíny a tričko /já v podstatě kromě uniformy stejně nic elegantního nemám/ a pak pro mě přijel Takis na motorce a jeli jsme na tu zahradní grilovací party.

Byl to nádhernej domek kousek od Nikovýho, s osvětleným bazénem, veselá společnost v překrásný zahradě, akorát jsem si všimla, že všechny ženský vypadaj jak vystřižený z časopisu Elle, luxusní šatičky a botičky na podpatkách, načesaný vlasy, jen já v těch džínách. No, nevadí. Tak jsem se seznámila s majitelem Johnem a jeho tatínkem Tommym a pak se všema těma ostatníma lidma. Johnovi je asi 36 a jeho ségře Charlotte o 3 míň a jak jsem se dozvěděla, Charlotte je stylistka /co to vůbec je?/ a ty ostatní holky byly fakt nějaký modelky a chlápci fotografové z celýho světa. No, legrace. Já ale na takovouhle společnost nejsem vůbec stavěná. Takis zřejmě taky ne, takže jsme skončili pod palmou se sklenkou vína a kecali skoro celej večer spolu. Docela jsme si dělali srandu z těch elegantních dámiček, který se cítí strašlivě důležitý a fakt jsme se nasmáli.

Takis se s Johnem zná dobře a vysvětloval mi, že jeho rodiče si tu kdysi postavili tenhle dům, jsou totiž z nějaký aristokratický rodiny a maj strašnejch peněz, John prej tvrdí, že je spisovatel, ale už asi 15 let píše nějakou knihu, kterou nikdo nikdy neviděl a Charlotte je strašně úspěšná, prej sama bývala modelka a teď se stará o takový celebrity jako je Naomi Campell a spol.

Na závěr jsem se bavila s tím starým pánem Tommym, kterej byl strašně milej, nenafoukanej a příjemnej a zjistili jsme zajímavou věc a to totiž, že máme jednoho společnýho známýho: Williama!!!!! Tommy se s nim zná už léta, protože ho jako právník zastupoval v nějakým soudním sporu, a tak jsme se o něm bavili a Takis jen nechápavě koukal….Já vlastně taky…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 komentářů u „Zahradní party u Johna

  1. je, ja jsem ale blba! chtela jsem clanek upravit, vcera jsem to psala ve spechu a vypadalo to jak vod skolacky z druhy tridy a omylem jsem k tomu smazala i komentare, ktery jsem ani nestihla precist. omlouvam se a prosim, napiste mi je znova. diky.

  2. to je teda náhodička s tím Williamem, vzpomínám si, že jsem o něm i tebe četla, jen ale tak zhruba :))

  3. už jsem..měla strach, že máš nějaké problémy s cestovkou.. ale koukám, ty jsi docela plodně žila.. i na líbání málem došlo hmm… :o)P.S. všechny cesty vedou k VViliamovi :-))

  4. zuzi: o williamovi je 30% tohohle blogu…

    mandelinka01: ja nevim, cim dal tim vic mi prijde, ze to muj osud asi neni. a jestli jo, tak hodne divnej, kterej nevim, jestli vlastne chci prijmout…

    leni: to mas pravdu, ti aristokrati se vsichni znaj, ale prece jen me to dost prekvapilo, ze ho nekdo bude znat na korfu.

    alaiva: plodne moc ne:)ale docela zajimave jo.

    cheorchia::DD tak tos me fakt rozesmala!!

    nuli: fakt? proc?

  5. já bych ještě moc chtělafotogalerii 🙂
    Jinak čtení úžasný, jako nádherný a ještě k tomu pravdivý román na pokračování..

  6. iva: ahoj, nezlob se, ja fotky nedavam, nejen, ze to neumim, ale nechci to podavat jako nejakej dokument. je to hlavne o pictech, ne tolik o mistech.

Napsat komentář: Alaiva Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *