Druhej pokus

taky nic moc

Tak já nevim. Ale jedno po druhým.

Jeremy zavolal znovu hned dopoledne, ale vůbec se nevomlouval, jak jsem vočekávala, a jenom se ptal, jestli bychom se mohli sejít. Bylo mi to divný, že se ani slovem nezmínil vo tom svým úletu, ale říkala jsem si, že to asi nechce řešit takhle po telefonu, a taky se mi to už nezdálo tak strašný, zřejmě po tom, co jsem včera předvedla já, v tý vyprahlý žižkovský stepi.

Takže jsem mu řekla, že jo, normálně jsem si při tom vzpomněla na leni a spoon, jak budou mít radost, ale hned jsem mu to vosolila, stará mrcha?, že by si měl zjistit, kde hrajou jaký zápasy, aby se zas nevožral jak doga. Neřek nic, jen divně zachrochtal, a pak navrh, abychom se sešli v pět na Malostranský, že si uděláme procházku na Hradčana.

Byla jsem tam na čas, jen vo pár minut později, ale Jeremy nikde. Bylo to divný, s každým novým metrem jsem myslela, že už jede, ale pořád nic. Nevěděla jsem, co mám dělat, nadávala jsem si, že jsem mu nedala číslo na mobil, já na něj taky neměla, volat se nedalo. Abych to zkrátila – von prostě nedorazil.

Tak schválně, jak dlouho to má člověk vydržet? Čekat a nic nevědět? Šílený! Já to vydržela hodinu, až do šesti, pak jsem to vzdala. Jela jsem domů, myslela jsem, jestli tam nebudu mít vzkaz, třeba volal… Jenomže doma nikdo nebyl, takže zase nic. Jak mohli dřív lidi vydržet bez mobilů, to absolutně nechápu…

Asi v sedm, když jsem se už smiřovala s tím, že se snad budu dívat na televizi, tak najednou telefon! A volal Jeremy a strašně se vomlouval, že měli nějakou pakárnu v práci, že nemoh přijít a nemoh mi ani volat a že už to dneska nepůjde a v příštích dnech to taky asi nepůjde, že zavolá, až bude po tomhletom blázinci. Chtěla jsem mu říct, ať mi dá číslo na svůj mobil, ale už to položil, strašně spěchal.

Tak já fakt nevím. Co může mít tak důležitýho? Jestli to není spíš tak, že sbalil nějakou jinou a vo mě přestal mít zájem…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Sonja. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 komentářů u „Druhej pokus

  1. nechapu, proc na sebe nemate svoje cisla na mobil. takhle to vypada, jako ze tvoje cislo domu nekde vystrachal v seznamu… nebo co ja vim. divny. a vubec, jestli mu je 40…

    hodne prace asi ma, ono vubec pokud je chlap ve 40 sam, (pokud neni looser nebo ponekolikaty rozvedeny), vetsinou to je kvuli tomu, ze ma jiny priority nez rodina atd.

    zes na nej cekala hodinu, te obdivuju. ja bych cekal 15 minut, a kdyz by nevzala telefon, tak cau 🙂 my time is expensive.

  2. teda sonjo, ty jsi pekny cislo!!! ja uz jsem navrhovala drive, at se na jeremyho vykasles!! ja uz bych mu teda dalsi sanci nedala…

    radsi si dej rande s augustinem, na toho nebudes tutove cekat vic nez 15 minut…:))

  3. aby se ale augustin po hodine nezved a neodesel, ze uz to stacilo, kdyz je jeho time expensive.. :)) hihi
    no, prijde mi taky jete, ze si nevymenite mobilni cisla.. bylo by to logicke. a kdybys s nim nechtela mluvit, tak bys proste telefon nevzala. ale vedela bys, ze volal. jak prakticke!!

  4. tak to srmdi…u me si to teda frajer Jeremy posr… a jak by rekl kamos z Kosic NASRAT!!! Zadna dalsi sance nic, je to vul, kdyby o tebe stal, tak si ten tvuj mobil vyzada… takze NASRAT;)
    jinac jeste dodam, ze ja bych teda zaprvy prisla pozde a za druhy nevim nevim, zda bych vydrzela tak dlouho, ses trpeliva!
    p.s. jak to jde s tou pracou? neco novyho? asi ne co, kdyz uz nemas ani utopenca uuuu toho bych si daaalaaaaa

  5. Na Jeremyho kasli a poohlidni s etreba na Letny 😉 A na ty cizi kluky fakt bacha, pak by te takova blbost mohla hodne mrzet 😉 Drz se a kvuli praci neves hlavu, oproti tady tomu blazinci je to jeste se shanenim prace v Praze docela v pohode…

  6. augustin, gomba: za prvé mu neni 40, ale něco kolem 30 a za druhé jsem mu dala číslo domů sama já.

    pája: jo, máš pravdu, asi na něj kašlu. a vo tom agustinovi teda budu přemejšlet, když myslíš:))

    melounek: já vim, s tím mobilem je to fakt debilní. o augustinovi napíšu, až se s nim potkám, jestli teda na mě počká..

    leni: přesně tak, udělám podle tvých rad. jinak práce…ach jo.

    španělka: a kde bydlíš ty? tam je problém sehnat práci? já mám asi spíš problé, že se mi prostě nechce. nemůže mě někdo platit za tendle blog nebo za pití piva? to je tak jediný, co mě ještě baví.

  7. takovy cekani znam. A preslapovani a snahu vypadat naprosto uvolnene jako bych prave prisla..a sebepresvedcovani ze ‚jeste 5minut‘ a ‚jeste teda chvili‘ a ‚mozna je zrovna na druhy strane vylezu‘ atp. Obcas se stane ze ten druhej nekde ‚zasekle‘ ceka nekde trochu za rohem a proste se nevidite …. ale jasne, nak se na to neupinej, ono se neco naskytne..samo 😉

  8. to SonjaSoni, ted momentalne ve Spanelsku 🙂 a je to tu vazne mazec, aspon v Madridu… tisice pristehovalcu, co chtej praci, Spanele co ti reknou „urcite se vam ozvem“ ale nikdy uz o nich neslysis, nizkej plat, protoze si o tobe myslej ze kdyz nejsi Spanel, muzou si po tobe slapat… Mozna to tak neni vsude, ale my tu mame takovy zkusenosti. Jinak za par tydnu budu uz zas v Praze, a pokud najdes nekoho, kdo ti bude platit za piti piva, ja se s radosti pridam, vydelame majlant chachaaa 🙂

Napsat komentář: Leni ze Sevilly Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *